Milan Rastislav Štefánik byl výjimečnou osobností – proslov na pietním aktu

Projevy, Z akcí|3.5.2019

3. května 2019, Štefánikova hvězdárna, Praha

Vážené dámy, vážení pánové,

Excelence,

vážení přítomní,

sešli jsme se u příležitosti stého výročí tragické smrti generála Milana Rastislava Štefánika.

Podivuhodný životní příběh tohoto vědce, astronoma, vojáka, diplomata a politika nás nepřestává udivovat ani dnes, sto let po jeho úmrtí.

Vynikl ve vědě i ve vojenství.

I. světová válka totiž docela změnila Štefánikův život. Dobrovolně se přihlásil do francouzské armády a absolvoval letecký výcvik, který v tehdejší době byl naprosto novým oborem válečnictví. Jako pilot se účastnil bojů ve Francii i na srbské a italské frontě.

Poté, kdy se setkal s T. G. Masarykem v roce 1915, se začal podílet na politické práci ve prospěch budoucího státu. Spolu s Edvardem Benešem vytvořili v Paříži Československou národní radu (1916) a začal systematicky organizovat československé legie.

Vydal se i do Ruska, aby mezi českými a slovenskými krajany propojoval jednotlivé skupiny, a vytvořil zde podmínky pro nábor do legií.

O rok později, v roce 1917, se vydal i do USA. Získal zde svolení americké vlády pro nábor bojovníků pro evropská bojiště. Do Francie se vrací při nejbližší příležitosti s první skupinou legionářů.

Když se díváme na jeho mimořádný život, vidíme osobnost, která měla s T. G. Masarykem i s Edvardem Benešem jedno společné. Milan Rastislav Štefánik se podobně jako oni zajímal o světové dění, propojoval naše lidi i v nejvzdálenějších končinách a získával je pro věc společného demokratického státu.

Dovolte mi zde připomenout první důležitou věc, která nám ve světle jeho výročí nemůže uniknout. Usiloval o demokracii a o samostatný stát tím, že se věnoval i širšímu kontextu poválečného uspořádání Evropy. Propojil myšlenku naší státnosti s tím, co se děje kolem.

Ano, ani my se nemůžeme dnes tvářit, že se nás netýká spolupráce na evropském kontinentě a budoucnost EU nebo budoucnost Severoatlantické aliance. Ani my se nemůžeme zastavit u toho, že bychom redukovali civilizační ukotvení v bezpečnostním paktu na procenta HDP vydávaná na obranu, nebo že bychom redukovali EU jedině na peníze z dotací, na které máme „přeci právo“ a které chceme čerpat podle našich pravidel.

Naše spojenectví je totiž více než nějaké dotace nebo obranné rozpočty. Nemáme proto zapomínat, že důležitější než peníze je politická vůle, respekt k právnímu státu, loajalita, osobní odhodlání a spolehlivost.

Sešli jsme se u příležitosti stého výročí tragické smrti generála Milana Rastislava Štefánika, ministra vojenství první vlády svobodného Československa.

Co by asi generál Štefánik řekl na adresu našich ozbrojených sil? Co by řekl k názorům, které tu a tam slyšíme, že moderní armádu nepotřebujeme a že daleko důležitější je dávat peníze na jiné priority?

To nejcennější, co máme, nejsou naše zbraňové systémy, ale naši lidé. Naši vojáci s výcvikem, který bude na úrovni posledních výzev vojenství, tak jako bylo v roce 1915 letectvo. Dnes tyto nové hrozby vidíme v oblasti kybernetiky nebo boje o vliv ve vesmíru.

Generál Milan Rastislav Štefánik byl mimořádnou osobností. Osvědčil, že jsou dějinné okamžiky, kdy nemůžeme zůstat neutrální. Ukázal, že za svobodu je třeba bojovat. A že je třeba vybojovat místo naší země mezi spojenci.

A tady je druhá důležitá věc, kterou je třeba podtrhnout. Abychom obstáli, je třeba se zmobilizovat. A to nejen ve vojenském, ale i politickém a především v občanském smyslu.

Nedávno jsem vystupoval v Bruselu na výroční konferenci pořádané k patnáctému rozšíření NATO roku 1999. Promluvil tam i dlouholetý aktér spolupráce v rámci severoatlantické spolupráce. Jeho apel byl jasný.

Na výzvy dnešní doby už armáda nestačí. Téměř všechno, co je kolem nás, se může stát zbraní použitou proti civilnímu obyvatelstvu. Nestačí na to ani ministerstvo obrany, ani ministerstvo vnitra. Bezpečnostní výzvy dnešní doby jsou totiž takového rozsahu, že musíme mobilizovat doslova každého občana.

Ten, jehož památku si dnes připomínáme, nebyl lhostejný. Věděl, že nejde čekat s rukama v klíně.

S hlubokou úctou se proto dnes skláníme před odvahou a odhodláním generála Milana Rastislava Štefánika. Nezůstal v závětří, ale za svobodu a nezávislost bojoval a byl připraven přinést i oběť nejvyšší. V tom nejlepším slova smyslu se zmobilizoval, abychom my mohli žít ve svobodě.

Jeho příklad promlouvá dodnes.

Rubriky: Projevy, Z akcí

Kam dál?

Senátoři projednali usnesení po 80ti letech od Stalinovy genocidy

Oběti genocidy krymských Tatarů a dnešní situace na Krymu

V senátu o dopadech gruzínské krize

Krize v Gruzii má vážné dopady na celý region

K novele zákona o audiovizi

Pobídky státu pro filmaře a tvůrce audiovize jsou investice, která se vrátí

Vystoupení na schůzi senátu 11. prosince

Ustanovení zákona o zahraniční službě, zřizování misí a Tchaj-wan jako subjekt mezinárodního práva

Oceňuji, že vláda přichází s tímto návrhem novely zákona o zahraniční službě. Bylo na čase a je důležitý. Budu se věnovat jedinému ustanovení, které se týká zřizování misí. Pan ministr o tom před chvilkou mluvil. Týká se to i těch entit, které nemají mezinárodně právní uznání jako stát. V našem případě to můžeme ilustrovat na případu Tchaj-wanu. Tchajwanská kancelář, která působí v ČR, podléhá z hlediska zákonů ČR stejnému režimu, jako kdyby to byla nevládka, což je vlastně poněkud složité postavení. Neodpovídá tomu, jakou roli tady diplomaté z Tchaj-wanu plní. Došlo k tomu historicky ve chvíli, kdy byl přijat občanský zákoník. Dosavadní ustanovení zákonů přestala platit. Tím pádem se tchajpejská kulturní […]

Vystoupení v senátu 20. listopadu

EU se probudila: mluví o snížení byrokracie!

Neformální Evropská rada 8. listopadu v Budapešti řešila zásadní věci. Naprosto souhlasím s tou výhradou nebo s tím povzdechem, že je škoda, že u toho pan premiér nemohl být osobně! V těch závěrech, které jsou veřejné a které si můžeme přečíst, se totiž píše toto: EU už nemůže pokračovat jako by nic, jako by se nic nestalo, protože se něco významného děje. Z hlediska konkurenceschopnosti se propadáme každým rokem o několik příček dozadu, dolů nebo, jestli chcete, dokonce někam do sklepa. Z hlediska schopnosti EU udržovat obrovský potenciál inovací, technologií, podnikavosti nebo schopnosti investovat to není žádná sláva. I proto se v závěrech píše, že do roku 2025, tedy už do června, Evropská komise má předložit […]

Vystoupení v senátu 20. listopadu

ČR souhlasila při jednání Evropské rady s podporou dvoustátního řešení a odsoudila nepřijatelný počet civilních obětí v Libanonu

Jednání Evropské rady, o kterém dnes mluvíme, proběhlo 17. října. Bylo velmi důležité právě z důvodu širokého spektra témat, která pan ministr připomněl. Věnoval se některým z nich, a já jsem chtěl ocenit, že se věnoval Venezuele. Venezuela byla na pořadu jednání této rady také zásluhou úsilí ČR a naší diplomacie. Za to vám chceme poděkovat. Chceme poděkovat za úsilí, které diplomaté ministerstva zahraničních věcí vyvíjejí ve prospěch osvobození našeho občana, kterého Venezuela zadržuje naprosto skandálním způsobem. Venezuelská strana přestala komunikovat a porušuje všechna pravidla, která jsou zavedena pro styky mezi státy, které respektují Vídeňskou úmluvu. I proto je tak důležité, že se Venezuela na úrovni EU probírala. K Venezuele bude […]

Vystoupení na konferenci o odolnosti institucí a akademických svobodách

Evropa pod palbou

Vystoupení v senátu k pozicím vlády na Evropské radě

O “mírové” iniciativě Maďarska, která může prodlužovat válku, a dalších otázkách

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, Jednáme o tom, s čím pojede vláda ČR na říjnovou Evropskou radu, která se koná 17. a 18. října. Chtěl jsem komentovat krátce to, co řekl pan ministr Bek ve svém úvodním slovu, a upozornit na dvě oblasti, které nezmínil a které si myslím, že bychom měli mít také na zřeteli. Jedná se o zahraničně-politickou agendu, která je také součástí tohoto jednání. Můj první komentář se týká Ukrajiny. Když se podíváme na bod jednání Ukrajina, když se podíváme na tu hrůzu, kterou sledujeme a která se odehrává dnes na Ukrajině, uvědomujeme si, že ruské útoky směřovaly především v posledních měsících na elektrárny a na rozvodny. […]

Vystoupení ke zprávě o Hongkongu na 28. schůzi Senátu