Vyjádření Pavla Fischera k dotazům na akce ČSBS
Tiskové zprávy|17.5.2019
12. března 2019 se konala v Domě armády, tedy na půdě Ministerstva obrany, pietní akce k výročí okupace nacistickým Německem. Jejím smyslem mělo být důstojně připomenout hrdiny a oběti druhé světové války. Akce však byla znevážena politickými deklaracemi, které za přítomnosti čestné stráže vojáků Armády České republiky na místě zazněly od některých řečníků.
Odkaz těch, kdo se účastnili válečných bojů, nás zavazuje k úctě a k paměti. Zavazuje nás, abychom dali stranou vlastní politické programy a abychom se v jednom šiku sklonili před jejich památkou. Je docela jedno, kdo je zrovna v opozici nebo kdo ve vládě. Je tu totiž cosi mnohem víc, na čem máme úkol se shodnout a za čím stát.
Mezi námi žije na pět set lidí, kteří přežili nacistická vězení, a necelých čtyři sta válečných veteránů. Jejich hlas ve společnosti slábne. Všichni zdaleka nejsou členy nějaké organizace a mnohdy nemají možnost přijít osobně svědčit o hrůzách války. Je na každém z nás, abychom k jejich utrpení přistupovali s pokorou a úctou.
Odpovědnost za to na pietním aktu nese organizátor, v daném případě Český svaz bojovníků za svobodu. O dění v této organizaci jsme poslední dobou slyšeli dost. Pro příklad uvádím, že kvůli nesouhlasu opustily svaz tři poslední ženy, které přežily vyhlazení Lidic: Milada Cábová, Miloslava Kalibová a Jaroslava Skleničková. Zdaleka nejsou samy, ze svazu odešla celá řada významných osobností. Od té doby chápu ČSBS jako jednu organizaci z mnoha.
Senát letos v únoru doporučil senátorům nechodit na akce pořádané ústředím ČSBS a volit raději jinou formu uctění památky. Důvodem je směřování spolku, vystupování jeho hlavních představitelů, odklon od původních hodnot, zpolitizování a příklon k předlistopadovému režimu.
Jako občan a také jako ústavní činitel chovám v hluboké úctě všechny hrdiny domácího i zahraničního odboje a všechny oběti této dodnes bolestivé války.
Je mou povinností razantně odsoudit, pokud jejich odkaz někdo svévolně zneužívá k politikaření, jak se opakovaně dělo na akcích ČSBS.
Druhá světová válka byla krutou zkušeností s násilím a nespravedlností. Přinesla obludnou dimenzi zla v míře, jakou do té doby svět nepoznal. Úcta k našim hrdinům a obětem přesahuje formální spolky a organizace, stejně jako politické ambice různých představitelů. Vyzývá nás jít dál a hledat, co máme společného, za co bojovat a za co položit život.
V Praze dne 17. května 2019