Projev v Senátu
K bezpečnosti ochranných pomůcek a nečinnosti vlády
Projevy|12.11.2020
Projev Pavla Fischera na 2. schůzi Senátu ve 13. funkčním období 12. listopadu 2020
Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové. Pan ministr nám na začátku ve svém prvním bodě poměrně detailně vysvětlil, že tu máme železnou zásobu, cituji. Pak pokračoval na téma 72 milionů roušek, to konstatoval, a vyslovil uspokojení, že tedy máme 17 milionů respirátorů FFP2 v zásobách. Pak řekl: „Situace vypadá dobře na první pohled.“ S tím tedy můžeme souhlasit. V závěru nás ubezpečil o tom, že nehrozí nic mimořádného a že vláda věci průběžně při každé schůzi vyhodnocuje. Tak na toto bych se docela rád teď podíval.
Než položím svou otázku konkrétněji, ještě odcituji s našeho usnesení č. 496, které Senát přijal na 26. schůzi konané 20. srpna 2020, K vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatření k prevenci druhé vlny. Senát vyzývá vládu, a teď cituji z bodu 2, „aby nejpozději do 30. září představila postup organizačních složek státu pro případ druhé vlny pandemie, které se budou opírat o platnou legislativu“. Platnou legislativu! Zaujal mě článek, že v USA příslušný federální úřad zjistil, že až 70 % testovaných respirátorů, které jsou označeny certifikátem KN95, který vydává Čínská lidová republika, nesplňuje základní standardy. Text například z 9. 5. 2020 z New York Times později převzaly organizace na ochranu spotřebitelů a federální vláda. Americké úřady, konkrétně FDA, proto zakázaly už v květnu velkou většinu dodávek respirátorů a roušek z Čínské lidové republiky.
Jednalo se celkem o 65 typů, celkem jich testovali 80. V USA se tak rozhodli v obavách, že zdravotníci, kteří by je v nemocnicích Ameriky nosili, by mohli dostat infekci covid-19. Ohrozili by lékaře, sestry, personál i samotné pacienty. Proč o tom mluvím? Respirátory s nápisem KN95, a nemusíme se dívat jenom na zpravodajství v našich televizích, se používají v ČR dodnes. V souladu s nařízením Evropské komise vláda připustila výjimku na používání výrobků, které mají atesty, certifikáty a byly použity pouze v první frontové linii. Ale tyhle výjimky, vážení přátelé, skončily v polovině září. Objevují se však zprávy, že se u nás nadále tyto výrobky používají, dokonce se někdy i ještě nakupují, prodávají se na internetu. Mohu vám doporučit několik zajímavých dodavatelů, jeden z nich se ještě před půl rokem věnoval pouze bateriím. Vláda ho však vybrala ve výběrovém řízení jako dodavatele respirátorů, a to jenom proto, že si tento specialista na baterie dokázal získat potřebnou zkušenost, kterou se prokázal.
Já se ptám: Jak je možné, že se v rámci nákupů autorita státu vůbec neohlíží na kvalitu ochranných prostředků, které jdou našim zdravotníkům? Není tady náhodou nebezpečí, že ti, kteří jsou v první linii a padají pod únavou permanentních služeb, jsou vystaveni nákaze jako první? Jsou vybaveni respirátory, jejichž certifikát KN95 už půl roku není připouštěn v civilizovaných zemích, kde platí nějaké normy. Jak tedy vláda ověřuje pravost používaných pomůcek? Jaká jsou ta čísla? Slyšeli jsme, že vláda vyhodnocuje. Jak vláda kontrolovala, aby se nevhodné pomůcky včas zlikvidovaly, aby se s nimi dále neobchodovalo, případně aby se od nás neexportovaly na jednotný trh Evropské unie? Jak fungovaly orgány státní správy, mezi nimi například Česká obchodní inspekce, která působí v podřízenosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR? Když jsem se začal zabývat tím, co Česká obchodní inspekce vykázala za tuto dobu za činnost, tak jsem se nestačil divit. Za chvilku to vysvětlím. Kolik kontrol vlastně Česká obchodní inspekce provedla? Mohli bychom s klasikem říci: a mohli bychom je vidět?
Proč se na to ptám? Zaprvé je tu nebezpečí klamání zákazníka, zadruhé pokřivení trhu, zatřetí vytvoření nerovných konkurenčních podmínek. KN95 výrobky snad mohly na výjimku Evropské komise být dodávány na trh v České republice, ale pouze po omezenou dobu a pouze pro vybrané pracovníky. Jejich filtrační schopnost je totiž mnohem horší, než je to u srovnatelné normy, která se někdy u nás dává do jedné řádky a která se jmenuje EN 149. Norma evropská se od té čínské naprosto liší svými kvalitami z hlediska ochrany zdraví. Mohl bych vám tady udělat technologickou přednášku, ale nebudu zdržovat. Navíc řada z těch výrobků, které se u nás ještě používají, dokonce nedostala atest. Pokud se vykazují atestem, často ho přinášejí z laboratoří, které jsou mimo území Evropské unie. Od té doby by tedy měly být v souladu se zásadami ochrany zdraví obyvatel z trhu všechny takové výrobky stahovány, protože výjimky skončily. Mě tedy zajímá, kolik bylo staženo těchto výrobků k dnešnímu dni z trhu v České republice? A pokud jejich distributoři žádali o doplnění certifikace podle platných zákonů v České republice, kolik jich dostalo příslušnou certifikaci v souladu s evropskou normou EN 149? Není to nic nového, vždyť už v květnu najdeme v tisku například článek, cituji: „Nákupní horečka s respirátory končí, vláda má problém s certifikáty.“ Konec citace. Jak vláda tento problém od té doby řešila, když jsme tady dnes slyšeli takový pěkný referát?
Zadruhé, v tomto zápase Česká republika není vůbec sama, neboť Evropská unie vede vlastní databázi nebezpečných výrobků, která se jmenuje RAPEX. Když se na ni připojíte, najdete tam hračky, mýdla, nářadí, sportovní náčiní nebo nábytek. K dnešnímu dni v evropské databázi nebezpečných výrobků je dokonce uvedeno 83 respirátorů s označením KN95. Tady to začíná být zajímavé. Když se do toho začteme, celá řada výrobků, které se tam vykazují, je vždycky uvedena s místem původu a s tím, kde byly zachyceny. Do těch 83 položek nejčastěji přispívaly země, jako je Belgie (53), Lotyšsko, Lucembursko, dokonce Maďarsko, Estonsko. Česká republika do této databáze neposlala ani jeden vadný podezřelý výrobek. Pokud se tam podíváme na argumentaci, proč se tam ty výrobky dostaly, mám na mysli respirátory KN95, tak se tam často praví, cituji: „Výrobek nesplňuje požadavky nařízení o osobních ochranných prostředcích a příslušné evropské normy EN 149.“ Konec citace. Pokud tady není ani jedno hlášení z České republiky, jak si to máme vysvětlit? Česká republika je na home office? Zmizela z mapy Evropy? Nebo u nás žádný problém s výrobky KN95 není? Nebo všechno, co se u nás prodává, splňuje normu EN 149? Je tu obrovský byznys s miliardami daňových poplatníků. Jak si stát poradí se zájmy velkých firem, které chtějí dodávat zboží, jež by na zbytku trhu v Evropské unii už nemusely nikde udat? A pak tu jde o to nejdůležitější, o zdraví a bezpečí občanů České republiky, protože ochranné pomůcky bez certifikátu z technické povahy věci nemohou pomoci zastavit šíření nákazy covid-19.
Zatřetí, hledal jsem dál a přišel jsem na stránky České obchodní inspekce. Za rok 2020 se tam najde tucet kontrolních akcí a varování českých spotřebitelů. Cituji: „Pryžová hračka se šňůrkou je nebezpečná.“ Konec citace. „Dětská panenka je nevhodná pro děti.“ „U nabíječky může hrozit úraz elektrickým proudem.“ Nebo: „Zpívající drak se dětem nehodí na hraní.“ Ale není tu ani jeden případ kontrolního záchytu respirátoru! Kam je tedy můžeme, pane ministře, posílat? Musíme je nosit na podatelnu? Kolegové senátoři je sbírali, aby věděli, co se rozdává našim lékařům a sestrám. Mohu jmenovat, někteří jich měli plný automobil, a byly takové kvality, že by si je normální člověk ani nepřiložil na ústa, protože byly špinavé nebo plesnivé. Ale my jsme nezlobili, my jsme čekali, až si s tím vláda poradí. Proto jsme přijali usnesení, k němuž vás dneska tady máme. Je jenom škoda, že nepřišel ten, kdo říkával, že nám vládnou nemehla. Ale bohužel, pokud vláda neumí zajistit, aby orgány státní správy nejenom distribuovaly, ale také kontrolovaly dodržování zákonů v České republice, je něco špatně.
Jak vypadá spolupráce s dozorovými orgány členských zemí EU? Tohle má na svých stránkách Česká obchodní inspekce. Stanovila si tam, že se bude podílet na vytváření rovných podmínek pro hospodářské subjekty, které výrobky na jednotný trh uvádějí, nebo že provádí vyvážený a nestranný dozor. Zeptejte se českých výrobců, kteří dodržují zákony v České republice, kteří mají certifikaci podle evropské normy EN 149, kteří na ni čekají čtyři měsíce, zatímco kdejaký výrobce baterií ten certifikát získá přes noc… jak se asi dívají na činnost vlády České republiky?
Začtvrté, podle informací z tisku vláda dosud nakupuje ochranný materiál v souladu s čínskou normou. Zakázka ministerstva vnitra ještě nedávno ani netrvala na evropské certifikaci. Vycházím z toho, co psaly noviny. Ale musíme přece vycházet z předpokladu, že Česká republika není součást Číny, nýbrž jednotného trhu Evropské unie. Jak si pan premiér představuje, že narovnáme poměry v České republice? Má vláda nějaký strategický plán? Mohli bychom ho vidět?
Je nejvyšší čas, aby vláda začala vládnout, hlídala bezpečnost občanů České republiky a neohrožovala jejich zdraví. Je nejvyšší čas, aby kontrolní orgány začaly fungovat. Je nejvyšší čas, aby vláda začala využívat všech zákonných prostředků, chránila trh před padělky a chránila i ty nejzranitelnější. Nechci domýšlet, co by to znamenalo, kdybychom za rok zjistili, že jsme tady několik měsíců přihlíželi porušování zákonů, že nás to stálo desítky miliard a že počet lidí, kteří onemocněli z té první linie v nemocnicích, je mnohem vyšší než v jiných zemích Evropské unie. Možná, že tady vidíme začátek vysvětlení, co se děje. Proto chci podpořit usnesení, které za chvíli tady přednesou kolegové. Ono by úplně stačilo, kdyby vláda dodržovala zákony České republiky a kdyby dodržovala pravidla evropské ochrany spotřebitelů. Jde tady o bezpečnost. Pokud vláda několik měsíců funguje podle čínských norem, s hrůzou přemýšlím, jak to asi bude vypadat s výstavbou jaderné elektrárny. Podle jakých norem, čínských nebo ruských, tady budeme fungovat? Jde nejenom o ochranu trhu, ochranu zdraví, jde o bezpečnost. Děkuji.
___
Dodatečné informace a odkazy:
- vystoupení Pavla Fischera v Senátu – stenozáznam k projednávanému bodu, audio a video (níže pak odpověď vicepremiéra Havlíčka)
- článek v New York Times ze 7. května 2020
- článek na webu nezávislé organizace ECRI z 22. září 2020
- informace na webu European Safety Federation
- informace na webu dTestu
- článek na serveru Parlamentní listy