K rozvratu veřejných financí – Projev v Senátu

Projev Pavla Fischera na 2. schůzi Senátu ve 13. funkčním období dne 19. listopadu 2020 k předsedkyni Národní rozpočtové rady Evě Zamrazilové (projednávaný bod „Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí“)

Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, milí kolegové. Chtěl jsem poděkovat paní předsedkyni, že k nám přišla s tak pedagogicky dobře zpracovaným materiálem, na němž je vidět to, co jsme právě teď slyšeli z úst pana předsedy výboru hospodářského, a sice rozvrat veřejných financí, pokud nebudeme nic dělat. Chtěl jsem poděkovat za doprovodné usnesení, které připravil výbor, a to usnesení má moji naprostou podporu.

Také souhlasím s tím, že musíme apelovat. Apelovat na zdravý rozum a na určitou udržitelnost.

Budu mít dvě otázky na paní předsedkyni, ale než je řeknu, dovolte mi dvě obecné poznámky.

Důchodový systém. Zapsal jsem si, jak varující byla slova paní předsedkyně ve věci demografické projekce, protože si skutečně musíme vyřešit základní problém, a sice kdy se začneme připravovat na stárnutí populace v České republice. Pokud přijde obrat k lepšímu v roce 2060, hlásím, že bychom mohli v těchto věcech něco začít dělat dnes, dříve, než bude pozdě. Jinak se budeme chovat neodpovědně a to, co jsme tady dnes slyšeli, tedy že platí rozpočtová odpovědnost, bychom mohli začít brzy nahrazovat rozpočtovou neodpovědností, protože ten výraz snad bude přesněji pojmenovávat to, jakým způsobem se vláda a vládní strany staví k našemu společnému rozpočtu.

Včera zasedal výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Byla to pro nás příležitost, abychom si ověřili, do jaké míry se ty otřesy, které vidíme, a dohady o tom, jak budeme opět investovat a pumpovat peníze do naší ekonomiky, odrážejí na výdajích na obranu. Odpověď je, že ten (politický) rámec je stále některými politickými stranami zpochybňován, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejenom na naši obranyschopnost, ale také na naše národní hospodářství. Protože celá řada těch investic je těsně provázaná s firmami a podniky v naší společnosti.

My se někdy chováme, jako kdyby svět okolo nás nebyl. Jako bychom chtěli být mírumilovní a chtěli bychom zapomenout, že svět je také obýván šelmami a predátory. Jako kdybychom chtěli chodit kolem klece s tygrem a tvářit se, že budeme všichni vegetariáni a že tomu tygrovi to vysvětlíme za jednacím stolem. Jenom připomínám pro úplnost, že jeden z posledních údajů o výdajích na zbrojení v Ruské federaci dosahoval téměř 4 % HDP. Pokud jsou má čísla přesná, bylo to 3,9. Jak žalostně vedle toho vypadá naše úsilí o modernizaci armády, která by měla být připravena na šoky a útoky, a to nejenom během pandemie, jak jsme viděli v případě kybernetických útoků na zdravotní zařízení, která zajišťují základní péči o naše občany. Skutečně nežijeme v bezpečném světě. A pokud budeme zkoušet tygra v kleci přesvědčit o tom, že má spolu s námi být vegetariánem, já bych řekl – hodně štěstí, ale tohle není strategie a tohle není politika.

Proto bych chtěl mít teď dvě otázky na paní předsedkyni. Jaký typ doporučení by dala, když vidíme, že se pomalu formují politické síly a formace do příštích voleb sněmovny. Celá řada vládnoucích stran mívá před volbami tendenci dávat dárky. Viděli jsme to ostatně i před těmi volbami, které právě nedávno skončily. Dárky před volbami dostávají tu úředníci, tam senioři, možná že dostali například příspěvek na dopravu, který dneska už nemohou využít – prostě proto, že jsou odsouzeni k tomu být zavření doma.

Mě by zajímalo, jak byste formulovala doporučení – ne pro politickou stranu, která má možná legitimní strach, že přijde o voliče,  ale pro toho, komu leží na srdci blaho naší země, zájem občanů napříč politickým spektrem a napříč generacemi? Protože vymíráme.

Co byste dala jako doporučení, abychom měli zdravé veřejné finance, abychom obstáli ve světě, kde jsou nejenom býložravci a vegetariáni, ale také šelmy masožravé a další? Co byste doporučila, aby politické strany vzaly za své – bez ohledu na to, že by tím mohly vyplašit voliče? Co je potřeba, abychom brali jako otázku celonárodního konsensu? A ještě mě by zajímalo, jestli byste nám více rozvedla, jak si stojíme – a to je moje druhá otázka – v rámci Evropské unie.

Ta srovnání přece už dneska existují. Nejenom se zeměmi v rámci monetární unie, ale se zeměmi EU jako takovými. Jak rychle se budeme vynořovat? Ty grafy výborně ukazují, jak citlivé je toto období na to, do jaké míry se zadlužíme. Ty náklady porostou o to rychleji ve chvíli, kdy podceníme vážnost situace. Jak rychle se budeme vynořovat z tohoto zvláštního období, kdy potřebujeme zvládnout mimořádně složitou krizi pandemie? Jak to udělat, aby z této krize zdravotní nebyla krize sociální, nebyla krize rozpočtová, nebyla krize rozvratu veřejných financí?

Náš pan premiér někde říkal, že jsme „best in covid“. Jak to udělat, abychom byli „best after covid“? Abychom viděli na konec tunelu? Ty vaše modely to napovídají.

Takže mám dvě otázky. První na doporučení před volbami, jak se chovat odpovědně, abychom nerozdali a nevypumpovali ještě víc, než je potřeba. A pamatovali na ty, kteří jsou ohroženi a kteří potřebují pomoc. A druhou na to, jak to udělat, abychom se vynořili z této trajektorie ve zdraví, s dostatkem vzduchu v plicích a v plné formě, abychom mohli plavat dál. Děkuji.

Stenozáznam na webu Senátu: https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/97132/81473