K aktivitám ruské armády na hranicích s Ukrajinou

5. připravila další pomoc Ukrajině;

6. podpořila přípravu dalších sankcí, které by měly zásadní dopad na Rusko a které by byly uplatněny v případě, že by Rusko přistoupilo k další agresi;

7. konzultovala s vládami Slovenska, Maďarska a Polska, které hraničí s Ukrajinou, případné krizové varianty dalšího vývoje na Ukrajině;

a nakonec

V. Senát pověřuje předsedu Senátu Parlamentu České republiky, aby o tomto usnesení informoval ministra zahraničních věcí České republiky a předsedu vlády České republiky.

Žádám vás, kolegové, abyste nás podpořili při schvalování tohoto usnesení, které dává mandát nejenom České republice, ale také orgánům Evropské unie, zejména Evropské komisi, aby dohromady čelila ohrožení, které se týká skutečně celé Evropské unie. Děkuji.

Nebyla to Ukrajina, kdo okupoval Rusko. Bylo to Rusko, kdo okupoval suverénní území Ukrajiny. Na to bychom neměli zapomínat. Nebylo to poprvé. Kdo jste navštívili Gruzii, dobře víte, že na území Abcházie a Jižní Osetie také působí ruské ozbrojené síly. Ale je to suverénní území Gruzie. Tak propánakrále, hlídejme si ta fakta, která vidíme v terénu.

Abychom to, co vidíme v terénu, také promítali do toho, jak o tom tady budeme uvažovat. V Gruzii totiž ten zábor území neskončil, on stále pokračuje. Zábory se rozšiřují, dochází tam skutečně k velmi složitým situacím, týkajícím se například katastru nebo samosprávy a dalších věcí. Takže Rusko není jenom teoretický pojem, to je také velmi aktivní hráč, který v těchto územích, jako je například Gruzie, operuje. Komu nestačí okupovaná Gruzie, tak se může podívat do Podněstří. I tam najdeme ruské vojáky. Je to konflikt, který se označuje dnes jako zamrzlý, protože bez spolupráce Ruska to nepůjde. Bohužel Rusko nespolupracuje v rámci OBSE, to je ta organizace, která se pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zakládala před desítkami let. To není NATO, to je OBSE. Cituji teď bývalého generálního tajemníka OBSE, který mi říkal: Rusko dnes není součástí řešení, Rusko je bohužel součástí problému. Konec citace. Tak si to vezměme před oči. Nemusíme vůbec mluvit o NATO, ale podívejme se na to, jak Rusko blokuje řešení zamrzlých konfliktů v rámci OBSE. Komu to nestačí, můžeme se podívat na Náhorní Karabach. Mohli bychom pokračovat…

Nesměšujme věci. To napětí skutečně stoupá, zejména rétorické, ale je také podpořeno vojenskou silou, jak dnes vidíme, a není to jenom v reakci na nějakou NATO. Mám za to, že když se podíváme, jak se Vladimir Putin dívá na Ukrajinu, tak ho možná rozčiluje Ukrajina, která je suverénní a chce prosperovat bez Ruska. Nemělo by nám uniknout, je to také v podkladu, který máte před sebou, že do ukrajinské ústavy se před několika lety vepsalo, že Ukrajina bude spolupracovat s EU a s NATO, tedy se Severoatlantickou aliancí, s cílem jednou do obou organizací vstoupit. Neměli bychom se možná věnovat daleko spíš tomu, co si Ukrajinci sami odhlasovali masivní většinou? Dali si to do svého základního dokumentu, do své ústavy… To bychom možná měli dneska také zmínit.

Měli bychom respektovat to, jakou ambici má do budoucna Ukrajina. Ostatně podpora členství v EU, a zejména v NATO poslední dobou na Ukrajině strmě roste, možná v reakci právě na to, že se u jejích hranic dějí věci, které vyvolávají obavy z dalšího střetu. Takže já mám za to, že máme před sebou situaci, která je komplexní, musíme nechat otevřené kanály pro diplomacii. Problém ale je, že řadu těch nástrojů k deeskalaci napětí Rusko zkrátka zničilo. Chtělo chodit do jednání v rámci NATO, vytvořila se rada NATO-Rusko. Dneska ta rada nefunguje. Rusko nemá dobré, funkční diplomatické vztahy s NATO, chybějí nám kanály. Neměli bychom připustit, aby o Ukrajině rozhodoval někdo bez jejího vědomí nebo bez jejího souhlasu. To by nám mohlo připomínat „o nás bez nás“ z naší historie. Proto bychom se vší uměřeností měli vytvářet podmínky pro to, aby soudržnost NATO a schopnost společně jednat v rámci EU právě v této kritické chvíli byly zachovány. V tom je přece role parlamentu.

Děkuji moc za tuto rozpravu, těším se na další vystoupení, Mám totiž za to, že jednáme nejenom o Ukrajině, jednáme především sami o sobě. A o tom, zda budeme respektovat zemi, která si do ústavy členství nebo těsnější spolupráci s NATO zkrátka vepsala. To bychom také měli přece respektovat. Děkuji.

Návrh usnesení byl hlasováním č. 16 přijat.