K Ukrajině a dalšímu postupu vůči Rusku

Vystoupení Pavla Fischera na Kalinowski Conference ve Vilniusu 21. března 2021

Vážená paní Svjatlano Cichanouská, vážená paní náměstkyně ministra zahraničních věcí Ukrajiny, páni velvyslanci, vážení přátelé,

dovolte mi, abych navázal na tři myšlenky, které tu zazněly v úvodních vystoupeních této konference.

Svjatlana Cichanouská mluvila o tom, že diktátory nelze reedukovat. Ano, diktátory nepřevychováme. Ale my, kdo vyznáváme hodnoty svobody, se naopak máme možnost učit a také povinnost učit. Diktátoři, o nichž dnes mluvíme, si vybírají podle své vůle to, co se jim líbí. Mají takovou představu o správě věcí, že si vybírají „a la carte“. A tak v případě Běloruska si Vladimir Putin vybral, že vnutí Minsku, aby se vzdal své neutrality a statusu země bez jaderných zbraní. A ve stejné době od Ukrajiny naopak vyžaduje, aby se neutrální zemí naopak stala a aby odzbrojila.

Krize na Ukrajině, o níž dnes tolik mluvíme, není proto v první řadě humanitární, ale začala proto, že Vladimir Putin nechtěl respektovat její suverenitu a územní celistvost. A to je věc mimořádně vážná, která ohrožuje celou Evropu.

Druhá myšlenka zde zazněla od amerického velvyslance při OBSE, Michaela Carpentera. Řekl, že nás agrese putinovského Ruska dostala do situace, že jsme téměř svědky nějakého potěmkinovského divadelního představení. Ale jak pan velvyslanec přesně poznamenal, my přece nemůžeme být jenom v hledišti, my nemůžeme stát stranou, v tomto konfliktu nemůžeme být neutrální. Naší povinností je chovat se jako aktéři. A proto se máme nejen v rámci OSN a OBSE snažit všemožně účinně konat, jakkoli platí, že tam Rusko blokuje jakékoli podobné pokusy. Ale jde o angažmá i v dalších organizacích, především tam, kde můžeme konat společně s našimi spojenci, a to v Severoatlantické alianci a v EU.

Vždy jsme přece říkali, že tyto organizace jsou založeny na hodnotách. A dnes toto naše nasazení ve prospěch hodnot prochází náročným testem. Tím testovacím místem je válečná zóna a bojiště na Ukrajině. A právě tam, ve světle heroického zápalu Ukrajinců, jejich odvahy, velkodušnosti a statečnosti, se nám naskýtá otázka, jak vážně my to myslíme s tím naším angažmá. Vím, že se udělalo hodně. Ale ve světle lidské tragédie mám pocit, že stále neděláme dost.

Ten test, o němž mluvím, není jen pro státy, pro instituce, pro vlády, pro občany, ale také pro firmy. Mluví se často o společenské odpovědnosti soukromých firem. Jaká je společenská odpovědnost firem, které na tomto trhu nadále operují navzdory válečným zločinům? Za jakou cenu? Nejsme tu dnes svědky výprodeje našich hodnot ve slevách, a to za nedůstojně nízké ceny? Není čas se obrátit na podílníky a vlastníky těchto firem, aby vyměnili krátkodobý profit, jímž si vylepšují obchodní bilanci, ale podlamují společný postup proti válečným zločincům, a není na čase je vyzvat, aby nepokračovali ve svém byznysu?

Vždyť dostali pro svou podnikatelskou činnost často veřejné podpory z rozpočtů našich svobodných zemí. Využívali vzdělání, kterého se jim a jejich zaměstnancům dostalo. Jejich inovace jsou založeny na veřejném angažmá veřejných rozpočtů našich zemí. Co je tedy vede k tomu, aby zůstávali doslova za každou cenu na tomto trhu? Není už ve hře také jejich loajalita k našim zemím?

Nedávno jsem se začetl do textu, který vydala firma Nestlé a v němž se mluví o hodnotách. Dokument vydali v roce 2021. Nestlé, jak známo, v Rusku stále pokračuje v ochodních aktivitách. V tom jejich dokumentu není napsáno nic, co by ospravedlnilo, aby nadále zůstávali angažovaní v Rusku, v této zemi, která flagrantně porušuje Chartu OSN a všechna základní pravidla mezinárodní spolupráce. Ale podobných firem je mnohem víc – může jít o bankovní instituce a další. Je proto naší povinností jako členů parlamentů, kteří navíc požívají imunity v těchto citlivých otázkách, abychom na nevhodné chování v podobných případech neváhali otevřeně upozorňovat.

A tady je má třetí citace z naší dnešní rozpravy. Pan předseda Verchovné rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk byl před chvílí ve video přenosu z Kyjeva. Vystoupil před námi s tím, že agrese Ruska proti Ukrajině připomněla, že máme na výběr. A to mezi svobodou a otroctvím. Ano, přesně. Otroctví nikoho neláká. A pokud jsme si zvolili svobodu, je naším úkolem udělat všechno, aby svoboda zvítězila.

Děkuji za pozornost.