Projev v Senátu
Ke strategické komunikaci v době krize
Projevy|11.5.2022
Projev Pavla Fischera na 25. schůzi Senátu dne 11. května 2022 k Návrhu usnesení Senátu k problémům s kvalitou příjmu digitálního vysílání DVB-T2
- videozáznam vystoupení Pavla Fischera
- stenozáznam schůze
Vážený pane předsedající, dámy a pánové,
téma, o kterém dnes mluvíme, je mnohem širší, než by člověk čekal. Týká se totiž celé řady resortů a celé řady veřejných institucí v České republice. Na komisi pro venkov jsme debatovali o složitostech přijímání signálu DVBT-2, a přitom jsme se dotkli otázky bezpečnosti. To nás zaujalo natolik, že jsme to téma vzali také na samostatné jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Než v závěru přečtu název usnesení, které jsme přijali, tak mně dovolte jenom připomenout tu trajektorii, kterou jsme se k tomu dostali. Česká republika začala vypínat dlouhovlnné a středovlnné vysílání, takže s koncem prosince minulého roku skončilo vysílání na těchto vlnových rozsazích. To znamená, že v České republice občané mají nekvalitní příjem DVBT-2 – to jsou ty nové technologie, o kterých dnes jednáme. Zároveň z rozhodnutí institucí se u nás povypínaly dlouhé vlny a střední vlny. U VKV ještě není jasné, kdy se vypne, ale už je v podstatě také debata o termínu vypnutí na stole.
To je důležitá věc, protože mluvíme o situaci, dneska jsme to slyšeli, systematických kybernetických útoků, které mj. mířily např. na Českou televizi, na Český rozhlas a další instituce České republiky. Jsme skutečně v mimořádné situaci, a to ukazuje především konflikt na Ukrajině. Nedávno mě v novinách zaujala zpráva, že Polsko obnovilo vysílání na dlouhých a středních vlnách. To je docela zajímavá věc, protože ty střední vlny se dokážou dostat např. do sklepa, do krytu, kde lidé se musejí schovat v mimořádných situacích, a nezávisí na tom tolik, jaké je například zrovna počasí.
Čili mluvíme-li o bezpečnosti, o ochraně před přívalem dezinformací, o ochraně před kybernetickými útoky. Mluvíme-li o tom, že by občan v mimořádné situaci měl mít možnost zachytit, co mu říká vláda, respektive instituce odpovědné za jeho bezpečnost, a nemám na mysli jenom sirény toho integrovaného záchranného systému, ale informace, které budou věrohodné, budou součástí toho systému strategické komunikace, který je tak potřeba v dobách krizí, tak zjistíme, že my jsme staré technologie začali opouštět a nové ještě nefungují, a to přesto, že si občané často nakoupili drahé přístroje, které nemají dostatečný výkon nebo dostatečnou kvalitu signálu.
Proto jsme se na to zeptali právě v rámci schůze komise pro venkov, která byla zmíněna, a začali jsme o tom jednat ještě zvlášť, protože jde o bezpečnost občanů, také na našem výboru. Zjistili jsme, že v naší zemi je stále ještě nějakých 9 vysílačů. Z nich jeden je dlouhovlnný, osm středovlnných. Z těch devíti vysílačů jeden jediný by stačil, aby pokryl signálem středních vln celou republiku. Mohl by být jenom záložní. Mohl by být připravený na nahození ve chvíli, kdy to bude potřeba. Udržovat takový vysílač ale něco stojí.
A tady jsme u toho. Není vlastně úplně jasné, jaká z těch institucí by to měla dostat na starost, kdyby šlo o záložní řešení pro případ mimořádné události. Připomínám, že ten vysílač má k dispozici diesel generátory, takže mu nehrozí přerušení vysílání v případě blackoutu. A je zabezpečen způsobem, že zajistí to, co by bylo pro případy krize potřeba ve vztahu k občanům.
Podtrženo, sečteno: otázka DVBT-2, nejnovějších komunikačních technologií, nám na pozadí krize, kterou dneska vidíme, nejenom v oblasti kybernetiky, ale v oblasti informací, dezinformací apod., ukázala, že tady máme staré technologie, které dokud je možné udržovat v běhu, tak možná by stálo zato položit vládě otázku, zda náhodou to není přijatelné řešení, protože vybudovat tu síť vysílačů znovu by stálo obrovské prostředky. Udržet jeden z nich, který pokryje celou republiku, je veliký luxus pro situace, o kterých mluvíme. Můžeme si říct na 10 až 15 let, abychom nemluvili o tom, že tady bude stát ještě další století.
A proto náš výbor na své 26. schůzi 4. května přijal usnesení s číslem 177, které se jmenuje „ke strategické komunikaci a zachování stávajících vysílačů z důvodu národní bezpečnosti“. Tolik pro záznam, jenom chci připomenout, že to, o čem mluvíme, nejnovější technologie ve světle těch možností, které nám vývoj techniky dnes poskytuje, nás ale zároveň konfrontuje s bezpečností, se strategickou komunikací a s tím, že jsou tady možná robustní záložní řešení, která bychom možná nemuseli opouštět tak kvapně, jak bylo původně plánováno.
Tolik tedy příspěvek z hlediska bezpečnosti a děkuji ještě jednou komisi pro venkov, že toto velmi citlivé téma otevřela. Zjistili jsme totiž, že kvalita signálu nejenom že se může ztrácet a klesat směrem k hranicím České republiky, což by bylo přirozené, ale ona se ztrácí např. i ve vnitrozemí. A tady je potřeba, abychom tomu věnovali pozornost. Jde o bezpečnost občanů. Děkuji.