Fischer: Evropa zaspala, nežijeme v ráji. Obsazení jaderné elektrárny? Válečný zločin!

Citace článku na webu blesk.cz

Válka na Ukrajině trvá již přes 160 dní. Za tu dobu k nám vedle uprchlíků míří také tisíce příběhů plných zloby, utrpení ale i naděje. Míří k nám také strach z toho, jaký vliv může mít ruské počínání na Česko, ale i celou Evropu a svět. To probíral na důvěrné schůzce také senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Předseda výboru Pavel Fischer Blesk Zprávám poodhalil to, nad čím on nejvíce přemýšlí, co vlastně Česko a svět čeká, ale i to, co si odnesl ze své návštěvy Kyjeva, kam se bude na konci srpna vracet. 

Česká republika si potřebuje srovnat své priority a musí si udělat inventuru zákonů v rámci své bezpečnosti. Po jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost to uvedl předseda výboru a senátor Pavel Fischer. Výbor se v „důvěrném“ režimu bavil o současné situaci na Ukrajině a o dopadech války na Česko. A ačkoliv jsou jednání utajeny před veřejností, Fischer Blesk Zprávám poodhalil, jak vlastně taková setkání probíhají, ale nastínil i problémy, se kterými se můžeme setkat. 

„Jednáme nejenom s tím, co je veřejně známé, ale také s utajovanými informacemi. Nemohu rozkrýt, co se řeší za zavřenými dveřmi, ale doplňujeme si to, o čem jsme jednali posledně a přemýšlíme nad tím, kam se to vyvíjí. Není naším úkolem říkat třeba vládě co má dělat a rozhodovat za ní, ale mít dostatek informací, abychom jí mohli podpořit. Například na počátku konfliktu jsme si sedli a podrobně jsme vysvětlovali, jaký typ zbraní by se měl posílat a kdy a kam,“ uvádí pro Blesk Zprávy. 

Ruské počínají u elektrárny ohrožuje celý kontinent

Podle Fischera nejsou jednání natolik odlišné, jako když si člověk rešeršuje jiné téma k jinému účelu. „Na druhou stranu zpravodajská služba vám dá něco, co má z několika zdrojů a nemusí to být tak spektakulární informace, kterou se dočteme někde na sítích, v novinách či od dezinformátorů,“ dodává senátor. 

Komentuje také to, jak moc je válka rozsáhlá. „Frontová linie je dneska dlouhá možná tisíc kilometrů, to je jako kdybychom šli pěšky z Prahy do Paříže,“ konstatoval s tím, že si tam musíme uvědomovat, jak moc je nám válka blízká, rozsáhlá a jak nás může zasáhnout.

Ačkoliv nechtěl Fischer prozrazovat nějaké větší detaily, uznává, že některé aktuální události z Ukrajiny mají přímý vliv na bezpečnost Česka. Například ničení ukrajinského obilí, ale také převzetí kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou ruskými vojsky. 

„Ta válka je strašná, když se podíváme například na to, kolik lidí má strach z toho, že zůstanou o hladu. Reálně tu je hrozba hladomoru na celých kontinentech. Ve chvíli, kdy vybombardujete důležité přístavy, kde byly sklady obilí doslova pro miliony lidí, tak zvedáte ceny na komoditních trzích a základní potravinu jako chleba si lidé nedokážou potom koupit,“ vysvětluje.

Podle některých informací Rusové elektrárny podminovali a využívají ji jako sklad zbraní a další munice. Stejně tak se sem přemístil generální štáb. „To je vlastně válečný zločin (…) Nedělá se to a jsou na to dokonce mezinárodní závazná pravidla,“ míní Fischer. 

„Samozřejmě, že to ohrožuje nejenom Ukrajinu, ale celou Evropu, protože kdyby tam došlo k výbuchu či k nějakým dalším mimořádným událostem, tak to zasáhne celý kontinent,“ dodává na dotaz Blesk Zpráv, zdali kvůli elektrárně mohou mít obavu i Češi.

Podle předsedkyně Sněmovny se nedá o Rusech i v souvislostech s elektrárnou mluvit jinak než jako o teroristech, jak uvedla na twitteru. „Bolševici a jejich následovníci dali tři věci: hladomor, válku a nejrozsáhlejší jadernou katastrofu v dějinách. Teď Rusové tvrdí, že jsou připraveni odpálit Záporožskou jadernou elektrárnu, největší v Evropě, než aby se vzdali svých pozic. Teroristi. Nic jiného.“ napsala na Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Nicméně, Rusové mohou v tomto případě vést hlavně psychologickou válku, jak podotýká senátor. „Vzpomeňme si na Černobyl, tam ruská armáda v podstatě operovala způsobem, kterým ohrozila jadernou bezpečnost, a to tedy už je věc, která ohrožuje a v jistém smyslu může být i válečným zločinem. Čili musíme být v tom velmi tvrdí a zároveň se nenechat úplně vynervovat, protože je to možná součást psychologické operace proti veřejnému mínění v zemích západní Evropy,“ doplňuje pro Blesk Zprávy s tím, že lidé sice mohou mít ze současného dění oprávněnou hrůzu, ale musí také myslet na to, že i pro Rusko by mohla být případná katastrofa rovněž negativní dopad. 

Problémem může být podle dalšího osloveného senátora a člena výboru Tomáše Czernina, že Češi už trošku ztrácejí o Ukrajinu a o dění ve válce zájem. „Mají vlastně víc strach o vlastní pohodlí, ale je potřeba, aby si uvědomili, že pokud v tom Ukrajinu necháme samotnou, tak se nám to může stát taky,“ řekl Blesk Zprávám po tiskové konferenci na půdě Senátu. 

„Setkání s válkou je děsné, Evropa zaspala“

Z Ukrajiny nám vedle znepokojujících zpráv o obsazování elektráren a klíčových infrastruktur proudí i informace o možných válečných zločinech – mučení, znásilňování i vraždy. Největším symbolem utrpení se stala obec Buča, kde bylo nalezeno několik masových hrobů a odkud proudily do světa snímky umučených civilistů. Senátor Fischer viděl zbytky těchto hrůz na vlastní oči při návštěvě Kyjeva. 

„Bylo to strašné. Jedete krajinou a najednou máte pocit, že jste v kulisách válečného filmu. Máte dojem, že tam je něco špatně a pak si uvědomíte, že se tam bojovalo, že jsou tam ohořelé stromy nebo zbořené domy. A to nemluvím o tom, když jste v místech bojů u zabydlených oblastí, kde ještě předtím normálně všechno fungovala a pak se tam dostala ta hrůza války. Setkání s válkou je děsné, protože si člověk klade otázku, co mohlo takhle strašlivou věc rozpoutat, jak to zastavit a co to pro nás znamená,“ vzpomíná Fischer na svou cestu na Ukrajinu, kde viděl i hromadné hroby v Buče a kde byl svědkem, jak vyšetřovací týmy z celého světa identifikují oběti a na základě pozůstatků se snaží i vystopovat ty, kteří to obětem udělali.

Podle Fischera, ale také podle Czernina je velice důležité, že se zločiny vyšetřují  – a to po celém světě. Zapojovat se mohou i české služby, když se jim uprchlíci svěří s tím, co zažili a čeho byli svědky.

„Samozřejmě, že to bude potřeba všechno důsledně prošetřit,“ řekl Czernin Blesk Zprávám. „Rozhodně potřebují naši podporu, a to jak humanitární, tak samozřejmě dodávek vojenské výstroje a výzbroje. Obávám se, že ta válka zkrátka bude trvat dlouho,“ dodal.

Fischer v tomto ohledu ocenil, jak se ČR rozhodla Ukrajině pomáhat, a to i dodávkami zbraní. „Každý tank, který se tam pošle může znamenat, že pokud se Rusové nezastaví, tak to bude o jeden tank méně, který by mohl přijet sem,“ uvádí. „Také bych chtěl ocenit, kolik občanů v České republice podává pomocnou ruku Ukrajině a Ukrajincům, protože to nebyla a není samozřejmost a stojí nás to hodně úsilí,“ zdůrazňuje.

Rozhovor následně uzavírá myšlenkou o tom, jak jsme v posledních letech žili v míru a jisté nepřipravenosti. Státy na celém světě se kvůli válečnému konfliktu snaží dozbrojit, případně se zapojují do nadnárodních společenství. ČR mimo jiné navyšuje i rozpočet pro obranu. „My nežijeme v ráji. Žijeme ve světě, který je celý rozhoupaný a když se podíváte na to, jak vyletěly ceny energie a ohrožují nejenom občany v Německu nebo v České republice, ale doslova celosvětově ohrožují sociální smír, tak si člověk uvědomí, že žijeme v opravdu velmi křehké době,“ dodává s tím, že Evropa zaspala a nyní je čas vše dohnat a připravit se na výzvy, které k nám kvůli různorodým událostem mohou časem dojít. Ať už možný nedostatek vody, hladomor či i problémy kvůli nestabilním vztahům v některých zahraničních státech.