Rozhovor pro pořad Hyde Park
Prezident nemůže dělat, co se mu zlíbí, tvrdí Fischer. Hlava státu má dle něj být také nadstranická
Rozhovory, Z médií|17.12.2022
Citace článku na webu ČT24
Kandidát na prezidenta a senátor Pavel Fischer (nezávislý) by jako hlava státu chtěl společnost smiřovat. Ústavní činitelé podle něj musejí jednat tak, aby si zasloužili úctu a respekt – ty si mají prokazovat i vzájemně. Předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se také domnívá, že český prezident musí jet na Ukrajinu, a to co nejdříve. Fischer byl hostem dalšího dílu Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídají na dotazy diváků i politiků.
Fischer kandidoval i v minulé prezidentské volbě, v níž neuspěl. Před pěti lety skončil třetí se ziskem 10,23 procenta hlasu. Nyní by rád tuto hranici přeskočil. „Ale také vím, že k cestě politika patří nejen výhry, ale i prohry. A s tím do toho jdu,“ uvedl.
Za tři vlastnosti, které hlava státu podle něj musí mít, a on sám se domnívá, že je má, označil trpělivost, cílevědomost a ochotu naslouchat a vést dialog. Z vlastností, o nichž ví, že by s nimi musel v úřadu bojovat, vybral to, že někdy by musel být méně přemýšlivý a více akční.
Miloš Zeman byl podle něj v prezidentském křesle špatným příkladem. „Příkladem prezidenta, který ani v závěru svého druhého období po deseti letech ještě nezná Ústavu České republiky. Nejnověji to bylo v případě, kdy se začaly šířit zprávy o tom, že by chtěl jmenovat příštího šéfa Ústavního soudu. A to on nemůže, to mu ústava neumožňuje,“ řekl Fischer.
Zeman nevyloučil, že by on sám ještě několik měsíců dopředu jmenoval nového předsedu Ústavního soudu. Fischer by takový výběr považoval za neplatný od samého počátku. „A to proto, že prezident nemůže dělat, co se mu zlíbí,“ upozornil. „Striktně v rámci ústavy a zákona platí, že prezident nemůže jmenovat do zásoby ani profesory, ani generály, ani velvyslance, ani ústavní soudce,“ zdůraznil. Obměna Ústavního soudu bude jedním z prvních úkolů nového prezidenta. Podle Fischera je to naprostá priorita. Uvedl, že v hlavě už má jména, která konzultuje.
Na dotaz, jak vrátit úřadu prezidenta úctu a respekt, Fischer uvedl, že instituce a jejich představitelé by se měli chovat tak, aby si úctu a respekt zasloužili a vzájemně prokazovali. „Rozvaha a určitá vážnost toho úřadu znamenají, že se budeme chovat podle toho, jak to od nás požadují nejen zákony, ale také dobré mravy,“ nastínil. Jako záruku své vlastní integrity Fischer vnímá to, že má za sebou třicet let ve službách státu.
Fischer chce být prezidentem pro všechny. „K prezidentskému úřadu sluší a patří, aby prezident jen nebyl stranický, ale aby byl nadstranický. Já jsem v žádné politické straně nikdy nebyl,“ zopakoval.
Domnívá se, že v dnešní době je potřeba smiřovat. „Žijeme v polarizované době, lidé jsou skutečně vzdáleni. Vidíme to názorově na Facebooku, sociálních sítích, v politice, v médiích. A přitom my potřebujeme vědět, že v tom zásadním si rozumíme. A z tohoto pohledu prezident má velkou roli – neformální i formální,“ uvedl.
Práva menšin
Fischer připomněl, že v Ústavě ČR je zakotvena i úcta k menšinám. „To znamená, že každý se máme za úkol vztahovat k tomu druhému s respektem, a tak to také dělám,“ podotkl.
V minulosti ale například čelil kritice kvůli výroku, kdy v roce 2018 řekl, že by nejmenoval homosexuála soudcem Ústavního soudu, za což se následně omluvil. „To bylo na základě jednoho výroku v diskuzi, kterou jsem už chtěl ukončit. Udělal jsem přešlap, za který jsem se omluvil,“ okomentoval Fischer.
Diskuze, které jsou často k příslušníkům menšin nevybíravé, by podle něj měly moderovat orgány činné v trestním řízení. „Například bych byl zastáncem toho, aby se zpřesnil trestní zákoník o výhrůžky nebo útoky vůči těmto menšinám, jako je LGBTQ+ a další,“ uvedl.
Zahraniční politika
V zahraničních vztazích by Fischer v roli prezidenta dle svých slov postupoval tak, že by si pravidelně zval ministra zahraničí. „A pravidelně bych pracoval s vládou na tom, abych mohl reprezentovat stát navenek a věděl, co připravuje vláda. Tady musí být loajální spolupráce,“ míní současný předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Jeho první mezinárodní cesta by směřovala tradičně na Slovensko. Následovalo by Polsko. Pokračoval by ale i do dalších zemí. „Prezident musí jet na Ukrajinu, a to co nejrychleji,“ akcentoval. Zdůraznil také, že je třeba hlídat i transatlantickou spolupráci. „V Bílém domě český prezident nebyl už dvacet let. Můj program je, aby tam byl co nejdříve,“ dodal.
Na dotaz, jaký zákon by vetoval, uvedl, že by to bylo například v situaci, že by převládly hlasy zákonodárců, které by mohly ohrozit suverenitu země. „Například že by v současné době navrhovaly těsnou spolupráci s putinovským Ruskem, to by ohrozilo naši bezpečnost,“ uvedl.
Fischer mluvil i o současné energetické situaci. Závislost na ruském plynu se podle něj promítla do cen elektřiny. Řekl, že je v pořádku klást si otázku, zda by nebylo lepší se odpojit od evropského trhu – například burzy v Lipsku. „Ale dopady takového odpojení by mohly být ještě horší,“ varoval.
Důchodová reforma
V současné situaci by podle něj měla také vláda každému, kdo se ocitl v nouzi, zařídit adresnou pomoc. Nyní to kabinet podle něj dostatečně nedělá.
Jako hlava státu by tlačil na politiky, aby se co nejrychleji shodli na důchodové reformě. „V tom prezident může pomoci, například že vládě a všem odpovědným aktérům pomůže vytvořit podmínky pro dialog a pro konsenzus, který skutečně vydrží, protože v současné době je náš důchodový systém neudržitelný,“ míní.