Je čas připravit sankce vůči Číně

Mezinárodní ujgurské forum
30. října 2023, Tokio

Dámy a pánové,

snaha o obranu práv ujgurského národa v čínské autonomní provincii Sin-ťiang je ušlechtilá věc.

Přestože komunistická vláda Čínské lidové republiky (ČLR) oficiálně uznává Sin-ťiang jako autonomní oblast, důsledně popírá skutečnou autonomii a podkopává zachování ujgurské kultury.

Navíc vynakládá velké úsilí, aby původní ujgurské obyvatelstvo připravila o základní lidskou důstojnost a základní práva. To zahrnuje násilné prosazování čínštiny jako hlavního vyučovacího jazyka pro ujgurské děti. To ústí k sankcím vůči dětem, které mají potíže – není to jejich mateřský jazyk –, a v pozdějším věku dokonce k tragickým případům sebevražd studentů.

V celém Sin-ťiangu se používání rodného jazyka nebo zachovávání autentických tradic zakazuje, což znamená porušení zásad UNESCO.

Jedna z významných ujgurských vědkyň, profsesorka Rahilä Dawut, byla nespravedlivě odsouzena k doživotnímu vězení na základě obvinění ze „separatismu“. Šokující je, že odborná a vědecká práce je považována za hrozbu pro „národní bezpečnost“ ČLR. A není to první příklad.

Podobně byl v roce 2014 odsouzen na doživotí za údajný „separatismus“ další významný ujgurský vědec, profesor Ilham Tochti. Ve svém dlouholetém výzkumu mimo jiné upozornil na to, že národnostní politika komunistické strany problémy v Sin-ťiangu spíše zhoršuje, než aby je řešila.

Mnoho vlivných ujgurských veřejných intelektuálů, jako například Abduqadir Jalalidin, Jalqun Rozi, Zulpiqar Barat Özbash a nespočet dalších, včetně umělců, historiků, novinářů a tvůrců ujgurské kultury, je nespravedlivě vězněno.

Základní práva, jako je právo žít se svou rodinou a právo znát důvod zatčení při zadržení policií, se tu běžně ignorují. Zprávy poukazují na otřesné podmínky ve vazebních zařízeních. Nedávné veřejné slyšení v Senátu České republiky s názvem Nucená práce a násilná asimilace v ujgurské oblasti poukázalo na extrémní násilí na ženách, a to dokonce včetně státem organizovaného znásilňování a nucené sterilizace s cílem zabránit porodu.

Dalo by se očekávat, že se mezinárodní společenství spojí, aby toto děsivé násilí vyšetřilo a ukončilo. Skutečnost je však zcela jiná. Uvedu to na třech příkladech, kdy se mé očekávání bohužel nenaplnilo:

Příklad první. Původně jsem se domníval, že zveřejňování informací o podmínkách v pracovních táborech zmobilizuje svědomí celého světa. Ale dokonce ani podrobné zprávy BBC nebo uniklé dokumenty dosvědčující hrůzné metody Číny nedokázaly vyvolat smysluplnou reakci.

Za druhé, předpokládal jsem, že poté, kdy nezávislý tribunál, jemuž předsedal sir Geoffrey Nice, zjistil, že Čína systematicky snižuje počet Ujgurů, dojde k pobouření muslimských zemí na celém světě. Tribunál totiž zjistil, že Čína prováděla „záměrnou, systematickou a koordinovanou politiku“ s cílem dosáhnout „dlouhodobého snížení počtu Ujgurů a dalších etnických menšin“. Sir Geoffry Nice dokonce dodal, že podle názoru tribunálu nesou „hlavní odpovědnost“ za zneužívání muslimských menšin v oblasti Sin-ťiang vysocí úředníci včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Přesto muslimští představitelé mlčeli. A přes tato zjištění vedoucí představitelé EU nadále usilovali o setkání s čínským prezidentem, který nese za celou situaci osobní odpovědnost.

A třetí příklad? Rada OSN pro lidská práva sice konečně vypracovala zprávu o Sin-ťiangu týkající se možných zločinů proti lidskosti, ale Čína si jako stálý člen Rady bezpečnosti vynutila, že nakonec řádná diskuse o zjištěních zprávy neproběhla.

Ano, něco tu není v pořádku. Od každého členského státu OSN se totiž očekává, že bude dodržovat zásady OSN. Pro stálé členy RB OSN je tato odpovědnost ještě významnější, protože od nich se vyžaduje, že budou své povinnosti a závazky zakotvené v Chartě OSN plnit dokonce příkladně.

Co s tím? Navrhuji jen jako příklad tři cesty, které se nám nabízejí:

Za prvé, s vážným znepokojením sledujeme, jak Rusko pokračuje v agresi proti Ukrajině, což je zjevným porušením Charty OSN. Jen pro pořádek připomínám, že 17. března 2023 vydal Mezinárodní trestní soud mezinárodní zatykač na Vladimira Putina za válečné zločiny související s deportacemi dětí během ruské invaze na Ukrajinu, což představuje historicky první případ proti vůdci státu – stálého člena Rady bezpečnosti OSN.

Rusko není samo, má podporu ČLR a Severní Koreje. Severní Korea, to je paria mezinárodního společenství, na kterého se vztahují sankce. Musí nás proto zaujmout, že ministr zahraničí Lavrov uvedl, že Rusko si hluboce váží „neochvějné a zásadové podpory“ Severní Koreje ve válce na Ukrajině. Rostoucí obrannou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou tento ministr vysloveně „vysoce oceňuje“. Mimochodem, během jedné z návštěv ruských představitelů na vysoké úrovni v Pchjongjangu došlo k setkání dokonce i s čínskou delegací. Jestliže je Rusko pod mezinárodními sankcemi, což je reakce na agresi proti Ukrajině, a je-li KLDR pod sankcemi již mnoho let, musíme být připraveni připravit sankce také pro Čínu. A to i proto, že již poskytla ruské armádě zbraně nebo drony od čínských výrobců.

Ano, skutečně, musíme připravit sankce vůči Číně, a to dokonce dříve, než bude pozdě. Proto, abychom odradili čínské vedení od dalšího angažmá v Severní Koreji, které by mohlo dále destabilizovat celý region.

Za druhé, jsou-li významní ujgurští vědci jako Rahilä Dawut a profesor Ilham Tochti umlčováni vězněním na doživotí, musíme se za ně postavit a upozornit na jejich osud organizace jako UNESCO. Proč UNESCO? Protože zachování odlišné etnicity, kultury a náboženství jsou právě těmi principy, které UNESCO hájí a které jsou v ČLR pošlapány. I proto musíme představitele režimu pohnat k odpovědnosti.

Za třetí, jako senátor Parlamentu ČR předložím usnesení na základě veřejného slyšení v Senátu týkající se nucené práce Ujgurů. Toto usnesení by mělo vyzvat naši vládu k těsnější spolupráci v rámci EU, aby Čína nesla skutečnou odpovědnost za neplnění svých základních závazků. Kromě toho musíme iniciovat diskusi o tom, jak informovat spotřebitele v našich zemích o výrobcích spojených s nucenou prací ze Sin-ťiangu.

Součástí naší strategie může být vytvořit etikety nebo značky označující společnosti a výrobky, které se nepodílejí na neetických obchodních praktikách spojených se zločiny čínského režimu proti lidskosti. Tento přístup je v souladu se zájmem spotřebitelů, kteří stále více projevují starost o udržitelnost nebo etické principy, které výrobci dobrovolně dodržují.

Pokud komunistická Čína nedodržuje své mezinárodní závazky, musíme prostřednictvím sankcí a ekonomického tlaku vyslat silný signál na veřejné mínění, aby tyto praktiky netolerovalo. Pro začátek bychom se měli zaměřit na majitele a akcionáře korporací a společností působících v Sin-ťiangu a upozornit je, že budou-li pokračovat ve svém neetickém podnikání, mohou nést také vinu na mimořádně vážných zločinech proti lidskosti.