Vybrané aktivity senátora a předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
Šest let práce v Senátu
Blog|26.7.2024
Do senátu jsem byl zvolen v roce 2018. Během mého působení jsme čelili vlně pandemie COVID-19. Začala s plnou vervou válka Ruska proti Ukrajině. Propukla energetická krize. Došlo k dosud nevídanému: k útoku střelce na filozofické fakultě v prosinci roku 2023. V senátu byl pokaždé v první linii výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jehož jsem byl zvolen třikrát předsedou.
S vládou a s ozbrojenými složkami jsme řešili přijímaná opatření. Kontrolovali jsme, zda vláda nepřekročila své pravomoce. A naopak kde bylo třeba, tam jsme doporučovali další kroky. Také jsme vládu podpořili bez ohledu na to, zda šlo o vládu Petra Fialy, nebo Andreje Babiše. Jsem totiž přesvědčen, že právě v otázce národní bezpečnosti, obrany nebo zahraniční politiky musíme hledat společnou řeč i s těmi, s nimiž se jinak na řadě otázek nemusíme shodnout.
Příklady témat, jimž jsem se v senátu při práci s výborem věnoval:
1. národní bezpečnost a dostavba jaderného reaktoru v Dukovanech v době, kdy ministr průmyslu a obchodu usiloval navzdory doporučením bezpečnostních institucí přizvat Rusko a Čínu
2. energetická bezpečnost státu v reakci na energetickou krizi v roce 2022 a úkol vysvobodit ČR ze závislosti na dodávkách plynu, ropy nebo jaderného paliva z Ruska
3. po výbuchu v moravských Vrběticích, za nímž stály ruské ozbrojené síly, jsme vládu ČR okamžitě politicky podpořili, aby mohla odpovědět nekompromisně jako vláda suverénního státu, a pak jsme podporovali všechna další přijímaná opatření
4. neschopnost Miloše Zemana vykonávat úřad a návrh na aktivaci článku 66 ústavy
5. ukončení členství ČR v tzv. „ruské bance“ (Mezinárodní investiční banka), v níž ministerstvo financí usilovalo z neznámých důvodů zůstat a dokonce navyšovat podíl ČR, zatímco ministerstvo zahraniční i bezpečnostní instituce státu doporučovaly odejít
6. pandemie COVID-19 – veřejné slyšení o ochraně soukromí občanů, kontrola opatření vlády nebo systematická podpora zapojení českých firem připravených vyrábět ochranné prostředky v ČR
7. vyhodnocení zásahu hasičů v Českém Švýcarsku a prostředky na hašení ze vzduchu
8. policejní zásah proti střelci na filosofické fakultě UK a přijatá opatření do budoucna
9. veřejná slyšení k vměšování Číny do české státní správy a samosprávy, nebo k bezpečnosti státu a obchodování s ČLR, či k ochraně našeho trhu před importem výrobků pocházejících z otrocké práce v Číně
10. kybernetická bezpečnost, bezpečnost telekomunikačních technologiích 5G a podpora rozhodnutí NÚKIB, který varoval před používáním softwaru i hardwaru Huawei Technologies Co., a ZTE Corporation, jejichž používání představuje bezpečnostní hrozbu
11. snahy Ruska zasahovat do suverénních rozhodnutí obcí a měst v naší zemi
12. analýza zákonů z hlediska bezpečnosti, a to zejména po napadení Ukrajiny, kdy zesílily útoky z Ruska proti ČR, podpora změn zákonů jako v případě opatření proti průtokovým účtům a praní špinavých peněz přicházejících do ČR ze zahraničí
13. rozvoj vzájemně výhodné spolupráce s Tchaj-wanem, kontrola politiky EU vůči Číně nebo Kubě a dalším státům Latinské Ameriky a Karibiku
14. posilování spolupráce s USA a s dalšími státy NATO
15. synergie se státy EU při podpoře Ukrajiny čelící nelegální a nevyprovokované agresi Ruské federace
16. podpora modernizaci Armády ČR a budování obranyschopnosti státu včetně politické podpory pro navyšování obranných rozpočtů, a to i v době, kdy vláda prosadila, aby rekordní výdaje státu šly ve prospěch opatření za pandemie COVID-19
17. systematická analýza informací z ukrajinského bojiště na východní frontě a využití zkušeností pro obranu ČR.
Po rozkrytí souvislostí výbuchu v moravských Vrběticích jsme obratem vyzvali vládu, aby v reakci přijala ty nejtvrdší kroky proti Rusku. Tedy aby v odpovědi na teroristický útok, při němž na našem území zůstali mrtví a obrovské materiální škody, přistoupila k razantnímu snížení počtu ruských diplomatů na minimum. Ne všechny instituce státu tehdy dostály svým povinnostem (analýza, kterou jsem zpracoval a předložil výboru, je zde. Kancelář prezidenta republiky přestala fungovat, objevily se vážné pochyby o způsobilosti prezidenta zastávat nejvyšší úřad v zemi. Jménem prezidenta například v Rusku jednala osoba bez smlouvy a bez bezpečnostní prověrky.
V té době vedení senátu pověřilo náš výbor, aby shromažďoval poznatky o fungování KPR. Poznatky, které jsem předložil senátorům, jsou na webu senátu zde. Na základě toho jsem předložil senátorům řešení v souladu s ústavou a navrhl vystavit prezidentu republiky neschopenku, k čemuž se využívá postup v souladu s článkem 66. Další vývoj je obecně známý. Výbor podpořil můj návrh, ale ústavní procedura nebyla zahájena. Zato o několik měsíců později prezident musel být ve vážném zdravotním stavu hospitalizován. Nepořádky v kanceláři prezidenta se projevily i tím, že nedokázala podávat ani základní informace o jeho zdravotním stavu nebo neoprávněně nechala zničit utajované informace o bezpečnosti státu.
V případě současného prezidenta Petra Pavla jsem se především věnoval kandidátům, které předkládal jako členy Ústavního soudu. Tuto pravomoc prezident sdílí se senátem, takže za ústavního soudce jmenuje teprve toho, koho mu senát schválil. U řady z nich jsem upozornil na to, že nesplňují předpoklady pro výkon funkce. A přitom jde o práci na samém vrcholu našeho státu. Právě proto, že ústavního soudce už nikdo další po jeho jmenování nekontroluje, jsem považoval za svou povinnost kandidáty podrobit odpovědné parlamentní kontrole.
Co říci závěrem? Jsem hrdý na práci, kterou jsem v senátu odvedl. Věřím, že výsledky jsou vidět. Těší mě, že o témata bezpečnosti a obrany mají zájem média, protože je naprosto zásadní, aby se právě tyto otázky dostaly k široké veřejnosti. Například kybernetická ochrana nemocnic, jaderná bezpečnost, vměšování cizích států do našich věcí – to jsou problémy, které mohou na první pohled vypadat abstraktně, ale týkají se všech občanů naší země. Když o nich budeme vědět, už tím se zvýší naše kolektivní obranyschopnost.
Mám také velkou radost z mezinárodní spolupráce. Osobně úzce spolupracuji na několika platformách s kolegy z parlamentů v celém světě. Usnesení, která schvalujeme, jdou okamžitě do zahraničí, našim veřejným slyšením věnovali pozornost i za oceánem. Odvedli jsme v senátu kus dobré práce a naši spojenci i nepřátelé si toho velmi pozorně všímají. Ostatně stačí si znovu pustit projev amerického ministra zahraničí Michaela Pompea, kterého jsem pozval do Prahy a on přijal nabídku dokonce promluvit v Senátu a diskutovat s českými zákonodárci. Podobně u nás vystoupila Svjatlana Cichanouská i předseda parlamentu Tchaj-wanu. Jejich vystoupení byla událostí pro český parlament, protože jsme měli možnost z první ruky slyšet, že svoboda a právní stát mohou být dnes ve vážném ohrožení. Jejich vystoupení vidím jako ocenění i pro nás, kdo na bezpečnostních tématech a ochraně demokratických principů pracujeme.
Před necelými šesti lety jsem byl zvolen senátorem v Praze. Senátor na jedné straně zůstává v kontaktu se svým obvodem, aby například pomáhal starostům v jejich odpovědné práci. A na druhé straně se jako člen horní komory podílí na formulování politiky na národní a evropské úrovni. Dnes chci svým voličům především poděkovat za jejich hlas, který beru jako projev velké důvěry. Děkuji vám.
(zveřejněno na Facebooku 22.7.2024)