Krize v Gruzii má vážné dopady na celý region

Situace v Gruzii je mimořádně komplikovaná. Je křehká a je nebezpečná. Politický střet, který tam sledujeme, už dávno není jenom střetem o to, kdo a podle jaké politické priority bude mít právo vládnout v zemi. Ale jedná se vůbec o to, aby v zemi, která byla velmi vysoko mezi prioritami pro ČR a nejen pro ČR, platila vůbec základní pravidla. Jedná se totiž o to, aby občané měli nadále svrchované právo na to, rozhodovat sami o budoucnosti své země. 

V nedávných volbách jsme totiž byli svědky toho, že cizí mocnost natolik ovládla technologie, že se jí povedlo ovlivňovat nejen celou debatu předvolební, která trvala dlouho, ale také samotný proces sčítání a vyhodnocování hlasů. Tradiční metody, které používá například OBSE a další organizace, když posuzují regulérnost voleb za přítomnosti mezinárodně certifikovaných pozorovatelů, už na tento typ ovlivňování nestačí. Jsme skutečně svědky něčeho vážného, co ohrožuje samotný proces, ve kterém si občané vybírají své zástupce do parlamentu.

Jak dobře víme, tak Gruzie před rokem, v roce 2023, bylo to v prosinci, dostala kandidátský status pro EU s podmínkou. Těch podmínek bylo možná dokonce celá řada, bylo jich  devět. Vidíme, že Gruzie tyto podmínky nejenže nezačala plnit, ale vývoj, který nastavila nová politická reprezentace pod vedením Gruzínského snu, tedy té politické strany, která už v minulých letech nedostála úkolu, který si Gruzie vytkla, že problém, kterého jsme dnes svědky, není jen otázka jedné politické reprezentace. 

Je to vlastně i ústavní krize, protože článek 78 gruzínské ústavy jasně mluví o tom, že Gruzie učiní všechno pro to, aby se stala členským státem EU a NATO. 

Ti, kteří uchvátili stát, mluvíme o velmi významném podnikateli, jmenuje se Bidzina Ivanišvili, který má velmi těsné byznysové vztahy na Ruskou federaci, toleroval provokace Ruské federace nejen během předvolebního procesu, ale například i během potlačování nespokojených, kteří vyšli do ulic měst. Nejedná se jen o Tbilisi, kde se protestuje už třetím týdnem. Lidé v ulicích už vyšli na 42 místech Gruzie. Stále ještě důvěřují, že EU a NATO zůstávají pro ně jako cíl, kterého mohou svými protesty dosáhnout. Někteří nám říkají: „Nenechte nás tady napospas, my nechceme u vás dostat azyl, my nechceme od vás stipendia pro naše děti. My chceme být tady a nikam neodcházíme.“

Je proto potřeba přemýšlet o tom, jak jednat v této mimořádně složité chvíli. Jak ukázat solidaritu? Protože situace, která se tam dnes před našima očima odvíjí, má dopady na celý region. Česká republika brala Gruzii jako premianta, jako zemi, která je tak daleko na cestě k EU, že se dávala často za vzor ostatním.

Neúspěch Gruzie by znamenal vážný dopad i na naše zájmy v celém regionu. Proto je potřeba chytře a moudře pracovat s tím, co máme, vyzvat na prvním místě k zastavení násilí, a ty, kteří za tím násilím stojí, volat k odpovědnosti. A například je vystavit osobním sankcím. Vyzývat trpělivě k politickému dialogu, k respektu ústavy a také odsoudit zastrašování, kterému protestující v ulicích musí čelit.

V těchto dnech navštěvuje Gruzii šéf Rady Evropy Alain Berset a právě dnes prezidentka Gruzie Salome Zurabišviliová měla důležitý projev v Evropském parlamentu. Jako kdybychom slyšeli tikat hodiny. Krátí se čas, protože i paní prezidentce bude brzy končit mandát. Dnes mluvila naprosto jasně, tak, jak bylo jejím zvykem i v minulých týdnech, kdy mluvila o situaci ve své vlastní zemi. Připomínala, že každá instituce v Gruzii má povinnost působit ve prospěch spolupráce s EU a s NATO, a to, že se tak dnes neděje, znamená, že porušují ústavu. Připomněla, že Bidzina Ivanišvili, ten, kterému všechno v Gruzii patří, resp. kterého všichni poslouchají, má v úmyslu zakázat opoziční strany, a to jen proto, že se odmítly podílet na cirkusu a na loutkovém divadle, které se tam dnes v parlamentu odehrává. Je to skutečně problém, pokud máte totiž zvolený parlament na základě cinknutých, zfalšovaných voleb, dokonce ani volba prezidenta republiky vzešlého z parlamentní volby nemůže být v pořádku.

Dopady na region jsou rozsáhlé. Jak se říká v ruštině: kdo drží Tbilisi, má v ruce celý Kavkaz. O tom, že to bude mít dopady také na bezpečnost v Černém moři, nemusíme ani chvíli pochybovat.

Samotná prezidentka Salome dnes připomněla s jistým náznakem sebekritiky, že dlouho si neuměla představit, jak silný může být ruský vliv na její vlastní zemi. 

Proto bychom měli usnesení, které teď vám přečtu, brát jako první krok, jako výzvu vládě, aby nezapomínala na pravomoci, které má, aby nadále prosazovala kurz, který jsme pomáhali k těsnější spolupráci v Gruzii prosazovat také v rámci EU. Nakonec to, jak to všechno dopadne, nezáleží jenom na nás. Samozřejmě záleží na Gruzíncích na prvním místě. Ale neměli bychom mlčet k tomu, co se v místě děje.

Proto náš výbor na své 4. schůzi 11. prosince přijal návrh usnesení, které máte před sebou, o kterém jsme vás informovali už před týdnem. To usnesení zní takto.

Usnesení Senátu ke krizi v Gruzii a dopadům na ČR:

I. Senát připomíná – 

1. připomínáme Chartu OSN a všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, která stanoví právo na život, na svobodu a osobní bezpečnost, svobodu projevu a zdůrazňuje, že nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu,
2. připomínáme Ústavu Gruzie, jejíž text v článku 78 stanoví, že ústavní orgány přijmou v rámci svých pravomocí veškerá opatření k zajištění plné integrace Gruzie do EU a do NATO,
3. připomínáme usnesení Evropského parlamentu z 28. listopadu tohoto roku o zhoršující se demokratické krizi v Gruzii po parlamentních volbách a údajných volebních podvodech,
4. připomínáme prohlášení o předběžných zjištěních a o závěrech mezinárodní volební pozorovatelské mise pod vedením Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, o parlamentních volbách, které se v Gruzii konaly v říjnu 2024,
5. připomínáme prohlášení vedoucího delegace Evropského parlamentu pro pozorování voleb,
6. připomínáme prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella z 29. října o posledním vývoji po parlamentních volbách v Gruzii,
7. připomínáme společné prohlášení ministrů EU z 28. října o volbách v Gruzii, podle něhož poslední kroky gruzínské vlády podrývají snahy země o přistoupení do EU,
8. připomínáme prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajy Kallasové a také evropské komisařky pro rozšíření z 1. prosince o situaci v Gruzii a také prohlášení Ministerstva zahraničních věcí ČR z 2. prosince, v němž odsuzuje násilí proti pokojným demonstrantům,
9. připomínáme status kandidátské země EU, který Gruzii udělila Evropská rada na svém summitu 14. a 15. prosince minulého roku, který byl Gruzii udělen pod podmínkou, že přijme nezbytné kroky a zapojí opoziční strany, občanskou společnost, zajistí svobodu shromažďování a svobodu projevu a bude bojovat proti dezinformacím a vměšování.

II. Senát konstatuje, že

1. občané Gruzie mají svrchované právo rozhodovat o budoucnosti své země, přičemž v případě vážných pochybností o regulérnosti voleb je toto právo omezeno,

2. Gruzie zůstává zemí, na jejímž území jsou rozmístěny vojenské jednotky Ruské federace v okupovaných separatistických regionech Abcházie a Jižní Osetie, které v souvislosti s vojenskou agresí ruských sil v roce 2008 Moskva uznala jako nezávislé státy,

3. sílí pokusy Ruska ovlivňovat dění v Gruzii, což se prokázalo i v předvolební kampani,

4 volby do gruzínského parlamentu, které proběhly 26. října tohoto roku, poznamenaly závažné nesrovnalosti, přičemž byly zdokumentovány zprávy o manipulaci s hlasy, potlačování svobody voličů, případy kupování hlasů, obtěžování pozorovatelů a zástupců médií, zastrašování voličů ve volebních místnostech i mimo ně, sledování voličů a zabavování dokladů totožnosti ve venkovských oblastech, které byly následně předávány loajálním aktivistům vládnoucí strany, organizované převozy voličů, projevy nenávisti, nedostatečný přístup k volbám pro gruzínské občany žijící v zahraničí a také výrazné rozdíly ve volební účasti žen a mužů ve venkovských okrscích, přičemž zaměstnanci veřejného sektoru a příjemci sociálních dávek čelili tlaku, aby podpořili vládnoucí stranu,

5. s ohledem na závěry Evropského parlamentu, podle nichž předvolební nátlak, manipulace v den voleb a omezený přístup pozorovatelů znamenaly, že volby neodrážely skutečnou vůli gruzínského lidu, a tudíž je nelze považovat za svobodné a spravedlivé, a proto by mezinárodní společenství nemělo výsledky voleb uznat,

6. gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová veřejně odsoudila volby jako zmanipulované, odmítla uznat platnost jejich výsledků, odsoudila vměšování Ruska, vyzvala k mezinárodnímu vyšetřování a k uspořádání nových voleb,

7. čtyři opoziční strany, které překročily volební práh, ale odmítly výsledky voleb a odmítly tím legitimizovat výsledný parlament a odmítly se připojit k 11. svolání parlamentu,

8. třináctého listopadu gruzínský premiér Irakli Kobachidze zopakoval svá srpnová prohlášení a zopakoval i svůj záměr prosadit ústavní zákaz hlavních opozičních stran, odmítnou-li přijmout poslanecký mandát,

9. gruzínský premiér vyhlásil 28. listopadu, že do konce roku 2028 nebude usilovat o zahájení jednání s EU o přistoupení, a tudíž se v současnosti Gruzie nachází v ústavní a politické krizi,

III. Jako Senát připomínáme, že Gruzie vždy patřila dlouhodobě k prioritním zemím zahraniční politiky ČR, a proto

IV. apelujeme na vládu ČR, aby uvalila sankce na osoby, které se přímo podílejí na rozkazech nebo na výkonu násilného potlačování protestů, a také zvážila rozšířit tyto sankce na soudce, kteří vynášejí politicky motivované rozsudky, a aby za situace, kdy nelze předpokládat rozvoj spolupráce s vládou a parlamentem, věnovala pozornost občanské společnosti a podpoře médií v Gruzii,

V. pověřujeme předsedu Senátu PČR, aby s tímto usnesením seznámil předsedu vlády.

Tolik naše usnesení, které máte před sebou. Děkuji za to, že jste mu věnovali pozornost, a těším se na rozpravu.

Redigováno a jazykově upraveno. Přepis je zde