Odolnost občanů pro časy krizí

Odolnost občanů jako příprava pro zlé časy je rozhodujícím prvkem účinné obrany státu. Jsem rád, že zde mohu vystoupit s admirálem Chenem, předsedou výboru pro obranu a zahraniční věci parlamentu Tchaj-wanu. 

Právní rámec České republiky počítá s krizemi. Vznikal na základě zkušenosti s obrovskými záplavami, které zasahovaly naši zemi po přívalech dešťů od konce devadesátých let. Pravidla funogvání integrovaného záchranného systému prověřilo i tornádo, které zanechalo spoušť v naší zemi v roce 2021. Tehdy vláda Tchaj-wanu přispěchala s velkorysou pomocí. Tento projev solidarity, vzájemné podpory a týmového ducha v těžkých časech byl velmi důležitým znakem přátelství. Děkujeme za něj.

Ale v současnosti čelíme nejen přírodním katastrofám. Je tu i všeobecně se zhoršující bezpečnostní prostředí. Občané čelí psychologické válce. Snahy destabilizovat společnost a vyvolat paniku nebo naopak uchlácholit ty, kdo by se chtěli mobilizovat, jsou už všeobecně známy. A přicházejí i k nám, a to i prostřednictvím sociálních platforem a nejrůznějších sociálních sítí.

Tyto operace sice probíhají pod hranicí otevřeného ozbrojeného konfliktu, ale nemělo by nám uniknout, že jsou součástí většího plánu na to, jak podlomit schopnost se bránit a ovládnout celá území a společnosti.  

Nejrůznější krize u člověka nemusí vytvořit jen pocit bezmoci, naopak. Mohou nás vést k tomu, že se zmobilizujeme. Naplno začne pracovat naše kreativita. A také si musíme přeskládat priority. V tomto smyslu lze pozorovat, že lidé, kteří navštívili bojující Ukrajinu teprve tam, v kontaktu se společností, která bojuje o přežití, si museli přehodnotit i své vlastní priority. A to je v současné době možná to nejdůležitější.

Aby společnost byla skutečně odolná, musí si něco umět odpustit, něco upřít nebo se uskromnit. Vzpomínám si na plakát, který v roce 1939 zveřejnilo britské ministerstvo pro informace. Stálo na něm: Keep calm and carry on. Ta slova znamenají něco jako klid, klidně pokračujte v činnosti. Byla určena Anglii, na kterou se valilo nacistické Německo. 

To, že lze dnes obsadit území cizí země a uspořádat v zemi zmanipulované volby, dnes vidíme na vlastní oči v Gruzii. Je to laboratoř a ukázka. Nejprve tuto zemi obsadila vojska, to bylo v roce 2008. A okupují ji dosud. A potom přišel tlak politický, který vyvrcholil v neférových volbách roiku 2024. Situace v Gruzii je složitá a přerostla z krize politické v krizti ústavních institucí. Role nejrůznějších manipulačních technik a neférových prostředků zde teprve bude popsána – novináři totiž čelí nebývalé represi a celá společnost je ve varu, takže chybí klid a síly na anlýzu. Ale neměli bychom to brát na lehkou váhu.

Když se podíváme na zákonná opatření pro časy krize, tak v České republice zatím chybí propojení na obrnau státu. Zatímco na Ukrajině se podařilo velmi dobře propojit integrovanný záchranný systém s armádou, zejména protivzdušnou obranou, v České republice nás tato práce ještě čeká. Ale to by vyžadovalo samostatný podrobný výklad, do něhož se nebudu pouštět.       

Závěrem mi dovolte uvést jednu studii, kterou prováděli v Německu po katastrofálních záplavách asi před dvěma roky. Počet obětí byl tehdy mimořádný, rozsah škod překročil všechny dosavadní zkušenosti. Nefungovaly záchranné systémy varování, protože se opíraly o pokročilé technologie mobilních telefonů. A ty, jak známo, mohou v časech krizí přestat fungovat.

Výzkumný tým se tehdy zaměřil na Bangladéš, zemi, která čelí obrovským záplavám každý rok. Na první pohled tu byl rozdíl. Zatímco v Německu, bohaté zemi, způsobily nečekané záplavy obrovské škody, v chudé Bangladéši to bývá každým rokem přesně naopak.

Zjistilo se, že malé děti v Bangladéši, kterým učitel ve škole sdělí, že se blíží živelná pohroma, mají za úkol běžet co nejrychleji domů a evakuovat se do bezpečí. Avšak cestou mají za úkol informovat několik vybraných sousedů, často jde o staré lidi, k nimž nemusí varování dorazit včas. A právě i malé děti jsou zde zapojeny do toho, aby pomáhaly s ochrannou civilního obyvatelstva.

Ten příklad promlouvá srozumitelně. Protože při záchraně životů před katastrofou nerozhodují o úspěchu nutně nejnovější technologie, jak jsme viděli na příkladu Německa. Ale rozhoduje nasazení lidí, a to včetně malých dětí. To je velmi dobrá zpráva, kterou bychom si měli osvojit a podle toho také jednat, abychom nezapomněli na to podstatné.        

Předneseno v angličtině, jazykově upraveno.