K novele zákona o vojácích z povolání

Novela zákona o vojácích z povolání a jeho novela se týká oblasti, ve které si nemáme opravdu na koho stěžovat. Nemůžeme si stěžovat ani na Severoatlantickou alianci, ani na Brusel nebo Evropskou unii. Tady si musíme uvědomit, že to jsou domácí úkoly. Nikdo jiný totiž za nás obranu republiky, obranu státu, obranu vlasti neudělá. To, že chybí dneska lidé ve velkém, a dokonce nejčastěji u bojových jednotek, je realitou a je to velmi vážná věc. A to přes veškeré úsilí, které bylo v této věci vynaloženo.

Paní ministryně říkala, že to je jedna z jejích priorit.

Je to tak, vláda ostatně přišla i s novelami dalších zákonů, kde se mluvilo o aktivních zálohách, nebo i o dobrovolném předurčení, které ale také nepřináší takový výsledek, jak jsme si slibovali. Pomalý nábor se nezrychlil, ale pokračuje.

Ten způsob, jak je nastavený dnes, tak spíše nakonec zájemce odrazuje, než aby je přitahoval a inspiroval. A když už někdo přijde, tak vyhoří na celé řadě dalších kritérií, jako kdybychom neuměli pracovat ani s talenty, ani s motivovanými lidmi.

Bylo by smutné, kdybychom si nakoupili krásnou moderní techniku, například pro naše pozemní jednotky, ale neměli jsme k tomu lidi. Přitom lidi jsou klíčem. A proto je potřeba, abychom si položili otázku – a budu mít na paní ministryni dvě otázky.

První: podle čeho poznáme, že to funguje? Podle jakých kritérií nebo jak brzy uvidíme, že se ten vývoj obrátil k lepšímu? Protože podporujeme vládu i vás v tomto úsilí. A rádi bychom znali, jak máte připravený ten kalendář u vás. Podle jakých kritérií, v jakém časovém horizontu zjistíme, že to funguje, a podle čeho to budeme případně potom dále upravovat?

A druhá otázka na vás: díval jsem se na rekrutační pracoviště, což jsou ty kanceláře, které jsou rozesety doslova po celé republice. Z tohoto pohledu je to velmi dobře, že to pokrývá území státu, ale když si potom začnete rozklikávat jednotlivé adresy, zjistíme, že někde mají otevřeno třeba jenom půl dne jeden den v týdnu, třeba od 8:00 do 12:00 hodin nebo někdy odpoledne. A z těch 60 rekrutačních pracovišť jsou všechna otevřena tak nějak v pracovní době. A to ještě sotva, protože jsou tam pauzy na oběd nebo jsou tam zkrácené třeba ty dny o jedno nebo dvě odpoledne. V jiných případech otevírají jenom jednou týdne. A mně zajímá, jestli to není příležitost si položit otázku, zda tu síť rekrutačních pracovišť nevymyslet jinak? Že by se tam dalo chodit právě i mimo pracovní dobu? Někteří zájemci by mohli mít zájem se seznámit s tím, co by jim konkrétně armáda nabídla, a přitom, pokud mají už dneska zaměstnání, tak budou mít potíž. Ano, řeknete, že si mohou vzít dovolenou, ale představa, že tam jdou po práci a v půl páté zaťukají a ono je zavřeno, to je skličující.

Není na místě v těch velkých městech otevřít zkrátka úplně jiný režim, kde by mohli potkat nejen rekrutační pracovníky, úředníky, ale třeba i rovnou bojovníky nebo různé typy jednotek nebo specialistů, se kterými by mohli rovnou se poradit a zeptat? Vím, že děláte hodně akcí nadstandardních, jednorázových v nákupních centrech nebo jinde, ale přeci jenom při pohledu na tu mapu rekrutačních pracovišť jsem si položil otázku, jestli i tam není potřeba něco změnit. Tak by mě zajímalo, jestli o tom takhle uvažujete. Děkuji.

Jazykově upraveno. Přepis vystoupení je zde