Prezidentské volby 2018 byly pro Pavla Fischera vstupenkou na politickou scénu – v první kole sice zůstal daleko za postupujícími Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem, přesto ho mohlo hřát alespoň konečné třetí místo se ziskem 10,23 procent hlasů. Pro Fischera se rozhodlo 526 694 voličů.
Stejně jako poražený Drahoš či další z účastníků voleb Marek Hilšer Fischer následně uspěl ve volbách do Senátu 2018 na Praze 12. Kandidátku za Piráty Evu Tylovou porazil ve 2. kole jednoznačně (78,08 procenta ku 21,91). V Senátu Fischer působí jako předseda Výboru pro zahraniční obranu a bezpečnost.
Fischerova kandidatura: S otazníkem
Fischer o tom, že chce kandidovat na prezidenta znovu, mluvil již po vítězství v senátních volbách. „Počítám s tím, že za čtyři roky bude ČR v jiném světle a bude mít možná úplně jinou agendu než dnes. Sám za sebe se ale chci připravit, aby voliči se mnou mohli počítat,“ uvedl v roce 2018 pro ČT.
V roce 2022 je však situace trochu odlišná. Fischer jasně nedeklaruje, že do voleb půjde, byť s ním řada spekulací počítá. „Připravuji se. Přesný datum vám ale nedám,“ řekl Rádiu Impuls.
Otazníků je ohledně voleb v roce 2023 ostatně více. Tím hlavním je, zda do voleb nakonec půjde expremiér Andrej Babiš (ANO), který by měl jednoznačně ty nejvyšší ambice. Důležité také bude, zda se současná vládní koalice (či její část v podobě koalice SPOLU, složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) dohodne na společném kandidátovi, kterého by si přál i premiér Petr Fiala (ODS).
O tom, zda Pavel Fischer skutečně nakonec stane v prezidentských volbách po boku dalších kandidátů a případných kandidátek, tak bude jasno až v průběhu roku 2022.
Předvolební preference
Na řádné průzkumy předvolebních preferencí je zatím brzy. Své kurzy však jž vypsaly sázkové kanceláře. Fortuna aktuálně uvádí, že favoritem volby je nadále šéf ANO Andrej Babiš s kurzem 3,0, za ním se umístil generál ve výslužbě Petr Pavel s kurzem 3,25.
Pavel Fischer: Životopis
Pavel Fischer pochází ze čtyř dětí a vyrůstal v rodině vědce – otec Jan byl vědeckým pracovník ve Fyzikálním ústavu Akademie věd, externě působil i na Matfyzu.
Jeho matka Jana vystudovala hudbu a český jazyk. sám Fischer je hudebně založený – hraje na housle a kytaru, působil při studiu i jako houslista Pražského studentského orchestru či v pěveckém sboru. Ze skauta si odnesl přezdívku Bob. Absolvoval Filozofickou fakultu UK v Praze a také prestižní francouzskou vysokou školu pro úředníky Ecole Nationale d´Administration.
V administrativně následně našel své uplatnění mj. v pražském arcibiskupství, ale především v Kanceláři prezidenta republiky v době prezidentství Václava Havla. Působil tam od roku 1995 do roku 2003 nejprve jako tiskový specialista, poté vedoucí tiskového odboru a zástupce mluvčího a nakonec jako ředitel politického odboru.
Pavel Fischer: Vzpomínky na Havla
„Na Václava Havla vzpomínám jako na skvělého šéfa, na velmi slušného nebo ohleduplného člověka a také na politického lídra, který si dokázal stát za svým. To je věc, která se i s odstupem času jeví jako mimořádně důležitá pro českou společnost i v dnešní době,“ uvedl Fischer pro Rádio Z ve výročí 10 let od Havlovy smrti.
„Já jsem k němu nastupoval jako úředník a tak to také zůstalo. Vždycky jsme si spolu vykali. To ale neznamená, že v těch vztazích nebyly i prvky určitého přátelství nebo blízkosti, to se nevylučuje,“ poznamenal s tím, že si s Havlem vykal i v době, kdy již nebyl ve funkci. Za nejzajímavější považuje debaty s Havlem za zavřenými dveřmi. „Protože on by umělec, svět vnímal jako múzický člověk, to znamená, že uměl zaznamenávat i věci, které ostatní lidi nezajímají, ale které mohou být určující. Třeba atmosféru mezi lidmi nebo slova, která používají,“ uvedl Fischer.
„Jako prezident měl (Havel) omezené pravomoci a přitom veřejnost od něj očekávala doslova zázraky. Jako by se na něj dívali lidé s očekáváním, že všechno vyřeší jako nějaký kouzelník a on dobře věděl, že ta očekávání mohou být často nesplnitelná a potom, že se proti němu obrátí i nespokojenost veřejnosti. A to těžce nesl,“ dodal Fischer s tím, že Havel dle něj odcházel z funkce s pocitem určitého „životního zápasu, který nedopadl úplně dobře“.
Velvyslanec a nositel řádů
On sám v letech 2003 až 2010 působil coby velvyslanec ve Francii a Monaku. Je nositelem Řádu svatého Karla (2009) a francouzského Řádu čestné legie (2010)
Po velvyslanecké éřed Fischer nastoupil mj. jako vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, působil i jako poradce pro strategické a bezpečnostní otázky pro vládní i nevládní sektor či poradce náčelníka Generálního štábu Armády ČR pro zahraniční politiku (2016) a poradce ministra kultury pro oblast zahraniční politiky (2016 – 2017). V letech 2015 až 2017 vedl coby ředitel Ústav empirických výzkumů STEM. V roce 2018 pak již přišel Fischerův první boj o Hrad.
První dáma Klára Fischerová? A ztráta syna
O svém životě Fischer píše na svých oficiálních stránkách, kde nechybí ani foto jeho rodiny. Tedy manželky Kláry a dospělých dětí. Celkem jich mají Fischerovi tři – Markétu, Barboru a Benedikta.
Fischerovi zemřel syn Vojtěch, který se narodil v roce 1994 a trpěl vážnými zdravotními obtížemi – vzácným neurodegenerativním onemocněním. Klára Fischerová o ztrátě syna promluvila i pro Blesk pro ženy.
„Jsem spíše ostýchavý typ, ze začátku mi to dělalo potíže, ale když se rozhodl, stojím při něm. I kdyby nevyhrál, vždycky se bude angažovat. Vždycky to, co umí, nabízel státu,“ říkala o svém manželovi a jeho první kandidatuře na prezidenta paní Klára, která pracuje v Domácím hospici Cesta domů. Přijde i druhý pokus o zteč Hradu?
Program Pavla Fischera pro prezidentské volby 2023
Fischer hovoří plynně francouzsky, anglicky a částečně dalšími jazyky – domluví se německy, rusky či katalánsky. S ohledem na své zaměření by zcela jistě ani jako prezident nemlčel k zahraniční politice státu. Fischer opakovaně vyzývá k soudržnosti v rámci NATO i schopnosti společně jednat v rámci EU.
Platí také za kritika postupu Ruska mj. na Ukrajině. „Na území suverénního státu Ukrajina operovala Ruská federace, její vojenské síly, akorát že se převlíkly a působily jako zelení mužíčci. Nebyla to Ukrajina, kdo okupoval Rusko. Bylo to Rusko, kdo okupoval suverénní území Ukrajiny. Na to bychom neměli zapomínat,“ říkal v prosinci 2021 Fischer v Senátu a dodal: „Mám za to, že když se podíváme, jak se Vladimir Putin dívá na Ukrajinu, tak ho možná rozčiluje Ukrajina, která je suverénní a chce prosperovat bez Ruska.“
Svůj program Fischer již v minulosti uveřejnil např. zde. Zahrnuje jak obranu a bezpečnost naší země coby prioritu, tak i problematiku zaostalých regionů země. Fischer v minulosti působil i v neziskovém sektoru. Byl mj. předsedou správní rady Nadace Forum 2000. I k neziskovkám by se mohla zaměřit jeho případná prezidentská podpora.