Projev na 22. schůzi Senátu
Ke vztahům ČR a EU s Tureckem
Projevy|7.3.2024
Projev senátora Pavla Fischera na 22. schůzi Senátu dne 6. března 2024 k Společnému sdělení Evropské radě Aktuální stav politických, hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Tureckem
- videozáznam 1. části a videozáznam 2. části vystoupení Pavla Fischera
- stenozáznam schůze
- senátní tisk č. K 104/14
Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,
výbor jednal o společném sdělení Evropské radě s názvem Aktuální stav politických, hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Tureckem, a to na únorové schůzi. Přijali jsme k tomu doporučení, které teď přečtu a za chvíli v rozpravě řeknu ještě něco dalšího.
Naše doporučení pro Senát je následující:
1) připomínáme, že vztahy s Tureckem jakožto významným spojencem v NATO zůstávají prioritou a je zapotřebí je rozvíjet tak, aby byly posíleny vzájemné vazby v otázkách bezpečnosti, migrace, hospodářství, obchodu, energetiky i dopravy;
2) oceňujeme pokrok učiněný v několika významných oblastech i konstruktivní přístup Turecka v oblasti bilaterálních vztahů s některými členskými státy a při snaze o řešení dlouhodobých obchodních překážek;
3) upozorňujeme, že některé z důvodů, pro které byl v roce 2018 prakticky pozastaven integrační proces Turecka do EU, nadále přetrvávají; vnitropolitická situace v oblasti demokracie, právního státu i základních práv se v Turecku nadále zhoršuje; a zásadním problémem zůstává také postoj Turecka ke Kypru;
4) konstatujeme, že některé aktivity Turecka jsou nadále nedostatečné a neuspokojivé, zejména pokud jde o postoj Turecka v oblasti sladění s prioritami EU v rámci společné zahraničně-bezpečnostní politiky, o postoj Turecka k sankcím EU zejména ve vztahu k Rusku, a také o politiku Turecka ve vztahu k Izraeli a teroristickému hnutí Hamas, která je v zásadním nesouladu s politikou EU;
5) vyzýváme vládu, aby na úrovni EU nadále prosazovala aktivní přístup k jednání s Tureckem s cílem pokročit v posilování spolupráce EU a Turecka mj. prostřednictvím modernizace celní unie, avšak požadovala důslednou a obezřetnou politiku prováděnou s ohledem na zájmy a práva EU i všech jejích členských států;
6) žádáme vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení, a to do 30. 6. 2024;
7) pověřujeme předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.
Děkuji.
(pokračování po otevření rozpravy)
Děkuji za slovo. Já jsem chtěl krátce okomentovat to, o čem dnes jednáme, protože o Turecku tady jednáme pravidelně. Tyto zprávy k nám přicházejí z EK pravidelně a pracujeme na nich s vládou.
Dialog s Tureckem je nesmírně důležitý. Když si vzpomeneme na nedávnou Krymskou platformu, která probíhala tady v Praze, tak tam na okraj proběhla mimořádně zajímavá série jednání, kdy náš předseda Miloš Vystrčil jednal s řadou zahraničních partnerů. A k těm velmi zajímavým patřilo jednání s předsedou parlamentu Turecka. Máme skutečně o čem mluvit. A to neznamená, že bychom si ve všem rozuměli. I proto na parlamentní úrovni musíme Turecku věnovat pozornost a vlastně bychom také měli zvažovat, zda právě do Turecka nesměřovat nějakou z našich aktivit.
Turecko je totiž v něčem mimořádné. Je to dnes světový lídr nebo možná světová velmoc, mohli bychom říci, a to proto, že má na svém území 3,7 milionu uprchlíků nejen ze Sýrie, ale i z Afghánistánu a z dalších oblastí. Je to dáno strategickou polohou Turecka mezi Evropou a Asií. Takže zatímco dříve bylo Turecko zemí, odkud přicházely do Evropy vlny migrantů, dnes je Turecko hostitelský stát. A je potřeba tady konstatovat, že v uvedeném období, o kterém mluvíme, to znamená za minulý rok, došlo k poklesu nelegální migrace do Evropy právě z Turecka.
Situace v Turecku ale není dobrá. Když se podíváme na počet novinářů ve vězení a na počty zatýkaných novinářů například, tak vidíme, že tam jsou nadále velmi vysoká čísla. A to nemluvíme jen o těch, kteří byli ve vězení jen proto, že patřili ke kurdsky píšícím novinářům, kteří byli v roce 2022 dokonce v počtu asi 25 zatčeni a zavíráni pro podezření z terorismu. Ale například v minulém roce byl novinář Tolga Sagan z nezávislého redakčního zpravodajského týmu T24 zavřen jen proto, že psal o korupci. V Turecku mají velmi zvláštní zákon o boji proti dezinformacím. A novináře tam zavírají ve velkém jen proto, že údajně psali dezinformace.
V Turecku ale, jak dobře víme, probíhají některé živelné pohromy jako zemětřesení, které právě v únoru minulého roku dosáhlo mimořádných rozměrů. A podle zpráv organizací OSN tehdy bylo zasaženo tímto zničujícím zemětřesením asi 15,7 milionu obyvatel. A tehdy přichází vlna mezinárodní solidarity a mezi nimi Řecko. Řecko a Turecko totiž přesto, že nemají vždy úplně jednoduché vztahy, tak v oblasti vzájemné pomoci při pohromách rozvinuly cosi, čemu se dá říkat doslova diplomacie pomoci po zemětřesení. A i tady Turecko dostalo štědrou pomoc právě od svého řeckého souseda. A to vedlo ke zlepšení politických vztahů s EU a právě zejména s Řeckem.
Konstatujeme sice narušování vzdušného prostoru Řecka ze strany Turecka, ale bylo toho méně než v minulosti. A zejména Turecko už neprovádělo nepovolené vrty ve východním Středomoří. Jak dobře víme, tak právě v této oblasti se objevila velmi významná naleziště a nejasnost, kde končí pevninský šelf, kde se dá těžit, dovedl Turecko k rozhodnutí, že v minulých letech těžilo i tam, kde teritoria nebyla vyjasněna. Tohle přestalo a v minulém roce Turecko v tomto smyslu nezhoršovalo vztahy a nezvyšovalo napětí.
Tam, kde ale vidíme setrvalý problém, je otázka Kypru. Tam nebylo žádné zlepšení. Přestože se daří budovat důvěru, tak kyperští Turci nadále znemožňovali snahy OSN o uspořádání celé kyperské otázky.
A nakonec tam, kde vidíme veliký problém, je nesoulad Turecka s tím, čemu se říká v EU „společná zahraniční a bezpečnostní politika“. Jak uvedl pan ministr, Turecko se nám posouvá do sféry vlivu Ruska a Čínské lidové republiky. A na to bychom měli být obzvláště obezřetní a opatrní. Neizolovat Turecko, držet s ním otevřené kanály pro diplomatická a politická jednání, ale zároveň jasně říci, že například otázka sankcí vůči Ruské federaci je pro nás velmi důležitá. A tam vidíme, že Turecko ne vždy je ochotno postupovat v souladu s tím, co vidíme jako životně důležité pro EU.
Do dějin také vstoupí jistě komplikovaný přístup Švédska do NATO, kde Turecko ukázalo, jak může zdržovat celý proces a vlastně oslabovat schopnost spolupráce mezi státy celé Evropy na společné obraně v rámci NATO. Naštěstí tato věc je uzavřena a Švédsko vstupuje do NATO úspěšně. A to je dobrá zpráva nejen pro Švédsko, ale i pro ČR.
Když se ale podíváme na nedávné útoky, které rozpoutalo 7. 10. 2023 hnutí Hamás, které teroristickým způsobem napadlo civilní obyvatele v Izraeli a naprosto skandálním způsobem prolomilo to, kde vidíme hranici mezi lidskostí a nelidskostí, mezi civilními občany a obyvateli a mezi vojenskými cíli. To všechno Hamás naprosto pošlapal, jako by mu nic nebylo svaté. Tak tady si musíme všimnout bohužel, že Turecko tento útok neodsoudilo. Naopak s hnutím Hamás udržuje čilé vztahy a vlastně i to, jakým způsobem později turecká diplomacie postupovala, jen podtrhlo, jak složité máme před sebou ještě období, abychom si s Tureckem vyjasnili, kde vlastně stojíme a kde můžeme a chceme spolupracovat.
Blížím se k závěru, vážené kolegyně, vážení kolegové. Usnesení nebo doporučení, které máte na stole, je dlouhodobou aktivitou Senátu a navazuje na to, o co usiluje vláda. A já jsem vás chtěl požádat, abyste ho svým hlasem podpořili.
Děkuji.