K podpoře běloruské občanské společnosti a situaci v Bělorusku

Projev senátora Pavla Fischera na 23. schůzi Senátu dne 17. dubna 2024 k Návrhu usnesení Senátu k situaci v Bělorusku, vízové politice ČR a podpoře běloruské občanské společnosti 

• videozáznam první a druhé části vystoupení Pavla Fischera
• stenozáznam schůze
• přijaté usnesení Senátu č. 408

Vážený pane předsedající, dámy a pánové,

usnesení, které máte před sebou a které máme dnes projednat, je k situaci v Bělorusku, k vízové politice ČR a podpoře běloruské občanské společnosti. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ho projednal na své 22. schůzi 20. března. Já teď usnesení přečtu, potom bych vystoupil ještě podrobněji v rozpravě.

Navrhujeme usnesení Senátu PČR:

I) připomínáme, že před prezidentskými volbami v roce 2020, v nichž se prosadila Svjatlana Cichanouská, nechal Alexander Lukašenko pozatýkat představitele politické opozice;

II) připomínáme, že podle údajů nevládní organizace Vjasna je v Bělorusku 1406 politických vězňů, přičemž mnozí byli původně zadrženi pouze na 72 hodin a o některých z nich nemají rodiny ani blízcí žádné informace už déle než rok;

III) pokračuje systematická perzekuce politické opozice a režim k potlačení občanské společnosti zneužívá ustanovení zákona pro boj s extremismem nebo s terorismem, přičemž na mimořádně špatné podmínky vězněných opakovaně poukazuje Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

IV) připomínáme, že v roce 2020 proběhly prezidentské volby, v roce 2022 referendum o změně ústavy a v roce 2024 parlamentní volby, přičemž pokaždé všechna hlasování doprovázela závažná porušení pravidel, na něž poukázala OBSE, Rada Evropy nebo představitelé EU, nebo která kritizovala benátská komise Rady Evropy;

V) připomínáme, že ve vězení je jako vězeň svědomí i Sjarhej Cichanouski, který byl zatčen dva dny poté, kdy oznámil, že chce kandidovat v prezidentských volbách v roce 2020, a o němž rodina nemá zprávy již déle než rok, nebo veterán politické opozice Ryhor Kastusyou, o jehož podmínkách se úřad OSN vyjádřil jako o mučení, neboť naléhavě potřebuje odbornou léčbu, a také Ales Bialiatski, nositel Nobelovy ceny míru, jemuž byl podobně jako ostatním politickým vězňům odepřen kontakt s právníkem, což odporuje mezinárodním závazkům Běloruska;

VI) připomínáme, že se Bělorusko připojilo do nevyprovokované vojenské agrese Ruska proti Ukrajině, a tak jeho představitelé byli také zařazeni na sankční seznam EU;

2) Senát připomíná své usnesení č. 118 ze dne 15. 2. 2023, v němž doporučuje vládě ČR, aby uvalila sankce na pracovníky represivních složek KGB a GUBOPiK a s ohledem na jejich metody je prohlásila za organizace podporující terorismus;

I) vyzýváme vládu ČR, aby nadále požadovala okamžité propuštění politických vězňů, zajištění důstojných podmínek ve vězení a řádné informování rodin a blízkých o jejich situaci a využila k tomu všech příležitostí v rámci jednání OSN nebo OBSE a Rady Evropy;

II) vyzýváme vládu, aby představitele režimu, kteří porušují základní práva člověka, hnala k odpovědnosti a uplatnila při tom i univerzální jurisdikci s cílem předcházet beztrestnosti, obdobně aby postupovala vůči pachatelům násilné rusifikace více než 2000 dětí, které byly bez souhlasu zákonných zástupců deportovány z Ukrajiny do Běloruska, a aby pomohla prosadit co nejrychlejší návrat těchto dětí;

III) vyzýváme vládu, aby zahájila řízení proti Bělorusku na základě Úmluvy proti mučení a jinému krutému nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a na základě Úmluvy o zabránění a trestání zločinů genocidy a dalších;

IV) vyzýváme vládu, aby poskytovala všem, kdo utíkají před režimem do exilu, podmínky a odpovídající vízový režim, aby mohli zůstat v bezpečí a měli kontakt se svými rodinami;

V) vyzýváme vládu, aby nadále poskytovala podporu občanské společnosti, novinářům, těm, kdo pečují o běloruskou kulturu a jazyk a dalším;

4) pověřujeme předsedu Senátu, senátora Miloše Vystrčila, aby o tomto usnesení informoval předsedu vlády, prezidenta republiky, ministra zahraničních věcí a Svjatlanu Cichanouskou.

Děkuji.

(po otevření rozpravy)

Vážený pane předsedající,

dovolte mi ještě uvést několik nových informací, které v tom usnesení nebo v tom mém vystoupení ještě nebyly. Za prvé, počet politických vězňů podle organizace Vjasna k dnešnímu dni je 1 391. To je možná věc, kterou bychom mohli v tom usnesení upravit, abychom byli úplně aktuální. Jak dobře víme, tak v roce 2020 proběhly takzvané prezidentské volby, na jejichž základě se sám Alexandr Lukašenko prohlásil vítězem. A to bez toho, že by mu to kdokoliv jiný věřil než on sám. Nicméně nastolil takový režim, že v podstatě za pomoci armády, policie a tajné policie nasadil represivní složky natolik, že v podstatě svoje protikandidáty buď vyhnal ze země, nebo je rovnou zavřel do vězení. A v případě Svjatlany Cichanouské je dokonce tomu věnován samostatný dokumentární film, na kterém vidíme, jakým způsobem ji vyhrožoval, aby se podvolila právu silnějšího. A to, jak dobře víme, tak v zemích, které na sebe dobrovolně přijaly závazky, že budou pořádat volby, není možné uznat.

I proto řada států Evropy nadále bere Svjatlanu Cichanouskou jako legitimního představitele Běloruska. A je jedině dobře, že právě Svjatlana Cichanouská nedávno byla opět v České republice a mohla mít jednání například s prezidentem republiky, anebo s naším předsedou, panem senátorem Milošem Vystrčilem. Od té doby, tedy od roku 2020, Lukašenko zavedl několik dalších opatření, aby náhodou v těch příštích volbách, kdy opět chce kandidovat, ho nikdo další nemohl už ohrozit. Například zakázal účast všem kandidátům, kteří dneska pobývají v zahraničí. Za druhé zkomplikoval registraci opozičních kandidátů. Za třetí omezil prostor pro pozorovatele voleb, takže ty volby budou probíhat beze svědků. Za další přijal opatření, aby se mu lépe manipulovalo se sdělovacími prostředky, a systematicky ohrožuje opozici tak, že každého, kdo vystoupí z řady, podrobuje tvrdé perzekuci. A nakonec prokázal i v těch nedávných parlamentních volbách, že opravdu brilantně manipuluje s volebními výsledky, včetně toho, že do volebních místností nahnal vojáky.

Těch osob, na které bychom neměli zapomínal, je ale opravdu mnoho. Nemůžeme mluvit o muži, který vlastně ani není pořádně prezidentem, pouze bývalým prezidentem, chcete-li, protože Lukašenko skutečně v minulosti byl v té zemi regulérně zvolen. A to opakovaně. Neměli bychom ale například zapomenout na ty, kdo jsou dneska ve vězení bez řádného procesu. Jedním z nich je nositel Nobelovy ceny míru Ales Bjaljacki, který už ve vězení je tisíc dnů. Je mu dneska 61 let. Je dlouhé měsíce na samotce a dostal 10 let za to, že se postavil na odpor tomu, co tam Lukašenko nastolil. Nedávno jeho žena apelovala na OSN, abychom nezapomínali na něj a dělali více.

Další, kdo dostal 10 let zrovna v tomto měsíci, je Ivan Sachamerov. 28letý aktivista, který vyjádřil otevřeně podporu Ukrajině a chtěl se připojit k řadám Bělorusů, kteří na Ukrajině bojují v kalinovském regimentu. Šířil kritiku o Lukašenkovi a dostal tedy 10 let natvrdo. Kontakt s právníkem je odepírán celé řadě politických vězňů. Řada rodin těchto vězněných nemá o nich zprávy dlouhé měsíce.

Jedním z těch, který tento měsíc zemřel ve vazbě, je Aljaksandr Kulinič, 52 let, který vlastně čekal na svůj proces. Těch, kteří zemřeli, ale je mnohem víc. Vitold Ašurok, Nikolaj Klimovič, Ales Puškin, Vadim Chrasko, Igor Lednik. Všichni zemřeli ve vězení a byli to političtí vězni. O tom, kolik je mezi nimi novinářů nebo prostých lidí, kteří se zkrátka nechtěli smířit s tím, více se děje v jejich zemi, nemusíme dlouho pochybovat.

Co se dnes děje? Vidíme, že Rusko zahájilo masivní agresivní válku proti Ukrajině. A Bělorusko, o kterém dnes mluvíme, je jeho spojencem, spiklencem. Dokonce mu poskytlo svoje území. Běloruští vojáci dávali podporu ruským jednotkám, které právě z území Běloruska vedly útoky ze severu na Ukrajinu. A proto je potřeba, abychom si uvědomili, že na Bělorusko nemůžeme zapomínat. A protože se jeho vůdce Lukašenko zapojil do těch násilných deportací dětí z Ukrajiny a jejich násilné rusifikace, kterou jsme také v minulosti projednávali a odsoudili, neměli bychom na něj zapomínat. A vlastně na něj také musí pamatovat mezinárodní pravidla i mezinárodní trestní tribunál. I proto je tak důležité, abychom o Bělorusku mluvili a nezapomínali na to, že Bělorusko je velmi významná země, kde se také rozhoduje o tom, jak dopadne ten strašlivý konflikt Ruska proti Ukrajině.

Proto jsem vás chtěl pozvat k tomu, abychom společně dnes podpořili toto usnesení. Děkuji.