Nejvyšším uměním války je podrobit si nepřítele bez boje

Nejvyšším uměním války je podrobit si nepřítele bez boje. Já to zopakuji. Nejvyšším uměním války je podrobit si nepřítele bez boje. Napsal v 5. století před Kristem Sun-tzu.

A když teď to navážene na to, co vidíme kolem sebe. Mluví se o hybridní válce, což můžeme přeložit do češtiny jako snahu destabilizovat a zmást. Udělat něco, aby lidé přestali důvěřovat vlastnímu státu, například že se postará o jejich bezpečí. Souhlasím se všemi, kteří tady říkali, že právě obrana a bezpečnost jsou autoritou nebo povinností státu vůči občanům. V tom je stát nenahraditelný.

Já jsem chtěl poděkovat za tu dnešní debatu, protože ji potřebujeme a protože i v těchto věcech si občané kladou otázky, jak budeme rozhodovat. Je proto velmi dobře, že sem do toho materiálu, který projednáváme a který se týká agendy příští Evropské rady, vtahujeme i ty aktuality, které  řeší občané České republiky.

Tohle není hysterie, jak tu někdo řekl. Souhlasím, že bychom neměli přistoupit na hysterii. To jenom spadly kulisy a spadly s tím i naše představy o světě, které jsme si budovali a které už zkrátka nedrží. Ale to, že tady byly pochybnosti nebo otazníky, že už jsme ten proces viděli dlouho předtím, a možná ho jen nechtěli pojmenovat, nebo se nám nelíbil, snad jsme doufali, že se to všechno změní, tak to je pravda.

Když mluvím s lidmi z bezpečnostní komunity, nevidím, že by měli nějakou hysterii. Poctivá analýza hrozeb, a to je součástí povinností státu právě toto vytvářet, totiž vychází zcela jednoznačně. Na to je potřeba reagovat.

Na summitu v Bruselu v lednu 2025, to bylo krátce po tom neuvěřitelném napadení Ruska území Ukrajiny – speciální operace, která měla trvat tři dny a nějak se to protáhlo, už trvá čtvrtým rokem – tak tam teprve se řeklo vůbec poprvé, že Rusko je pro nás hrozba a nepřítel. A podle toho je potřeba se teď chovat.

To neznamená, že bychom nemohli začít hledat cestu k dialogu, ale měli bychom být v tom velmi obezřetní. A to i proto, že bezpečnost a obrana těsně souvisí s prosperitou. Právě tohle občané cítí. A právě dávat věci do souvislosti, že například  investice do obrany se nám může vrátit, když ji uděláme poctivě a odpovědně – já opravdu bych byl nerad, abychom vládě podepsali bianco šek, že budeme teď utrácet, to je strašná představa.

My si naopak musíme dát tu práci, abychom pohlídali, že každá koruna z peněz daňových poplatníků (i na obranu) je vydávána jednoznačně, v souladu s principy dobrého hospodáře a že není pochyb o tom, že to jsou dobře vynaložené peníze.

Proto se mi zdá, že prosperita naší země a bezpečnost naší země a ochrana svobody spolu velmi těsně souvisejí. Tyto věci  právě v Evropské unii v rámci mechanismů, které máme k dispozici, můžeme projednávat a řešit například v rámci jednotného trhu co můžeme právě chytře udělanými inovacemi velmi ovlivnit.

Nechci, abychom opakovali staré chyby, které možná způsobily, že jsme dneska tak trošku překvapeni tím vývojem. Ale zeptejte se lidí, kteří se tomu věnují systematicky – ti překvapeni vůbec nejsou. Proto bychom měli odpovědně a s chladnou hlavou umět vysvětlit našim občanům, že se doba změnila a že bude potřeba si přeskládat priority. A to je možná to nejcennější, co vnímáme, když se vracíme z Ukrajiny pokaždé, když se tam některý z nás vydá. Ta společnost si přeskládala priority. Dneska si totéž musí udělat státy Evropské unie taky.

Jinak nepochopíme, co nám hrozí. Jinak nepochopíme, že jsme velmi silní a můžeme se bránit, protože souhlasím s těmi, kdo tady říkali: „No, jestli je Putin tak nebezpečný, jak je možné, že se mu nepodařilo položit už celou Ukrajinu už dávno?“ To je pravda. Ale neměli bychom podceňovat, že umí působit i proti zájmům České republiky, a to dokonce na našem území. A že bychom měli být připraveni jednoznačně odpovědět, abychom příště, až tady budou zase operovat jeho jednotky, vojenské jednotky, jako to bylo v případě toho skandálního výbuchu, který stál lidské životy v moravských Vrběticích a způsobil tak obrovské škody, abychom se nedivili, že se nám tady někdo prochází a dělá tady diverzní akce proti státu. A přitom jde o ty, kdo se před tím třeba zahalovali do vlajek a tvrdili, že hájí svobodu. Tady je třeba, abychom byli obezřetní.

Já vám děkuji moc za tuto rozpravu a opravdu řadu z těch argumentů beru velmi vážně. Není čas na hysterii. To nám jenom popadaly možná štuky nebo kulisy z představ o světě, který jsme si stavěli kolem sebe, ale který už nedržel. Půjdeme-li k tomu zásadnímu, co máme společné, na čem se může dohodnout, co má smysl bránit, tak ten svět stále dává smysl. A opravdu se můžeme bránit i velmi silným protivníkům. Nenechme se zblbnout a dezorientovat. Nejvyšším uměním války je totiž udělat to tak, aby nepřítel byl pokořen a poražen bez boje. Nepřítele známe, známe jeho jméno. A to bychom si měli pamatovat.

Jazykově upraveno. Přepis vystoupení je zde